CS · EN DE FR brzy

95 C 2/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2025:95.C.2.2025.1
Datum: 2025-03-06
Předmět: O zaplacení 50 260,27 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z
["smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: O zaplacení 50 260,27 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 )
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném shora uvedené částky s příslušenstvím. Co se týče nároku na zaplacení částky 49 260,27 Kč s příslušenstvím (nárok I), žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s Obchodními podmínkami žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Téhož dne pak uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč, který mu byl schválen a bylo mu umožněno jeho čerpání na účtu. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného na základě interních a externích databází, a to úvěrové zprávy z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, a dále na základě informací některých společností patřících do skupiny PPF. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, přistoupila žalobkyně dne , datum, k zesplatnění kontokorentu, o čemž žalovaného informovala prostřednictvím zesplatňujícího dopisu. Na dluh však žalovaný neuhradil ničeho. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč (nárok II), jelikož se žalovaný navzdory ustanovení v Obchodních podmínkách žalobkyně dostal do nepovoleného debetu 1 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužných částek, avšak dluh uhrazen nebyl.2. Výzvou ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, a to tak, že doplní, jakým konkrétním způsobem a s jakým výsledkem zjišťovala zejména příjmy a výdaje žalovaného, a dále jeho další závazky. Byla rovněž vyzvána, aby ve stanovené lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení s tím, že v opačném případě může být se svou žalobou neúspěšná.3. Svá tvrzení stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřeném smlouvy o úvěru žalobkyně doplnila tak, že vycházela z tvrzení žalovaného o čistém ročním příjmu z podnikání ve výši 700 000 Kč. Dále uvedla, že standardně provádí také posuzování případné exekuční minulosti žadatele. Pokud jde o výdaje žalovaného, vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a také interních a externích databází. Jelikož žalovaný neuvedl žádné informace o svých výdajích na bydlení, jídlo, léky, dopravu či splátky dalších úvěrů, využila žalobkyně sofistikovaných statistických modelů, na základě kterých stanovila částku 3 860 Kč jako částku potřebnou na výdaje žalovaného. Dále při posuzování úvěruschopnosti zohledňuje výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od Českého statistického úřadu a analýzy výdajů, kterou v žádostech uvedli ostatní klienti. U žalovaného žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Nadto je toho názoru, že u kontokorentu se jedná o nízký úvěrový rámec, přičemž tento typ úvěru slouží k překlenutí momentální nepříznivé finanční situace žadatele. Zdlouhavé posuzování podmínek pro jeho poskytnutí by tak popřelo jeho účel.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. S ohledem na cizí prvek (žalovaný je státním občanem Maďarska) se soud nejprve zabýval svou mezinárodní příslušností. Ta je dána na základě čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má pobyt na území ČR. Jako rozhodné právo si pak strany v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), zvolily právo české (viz str. 6 Podmínek pro používání kontokorentu).6. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.7. Žalobkyně se k jednání dostavila a uvedla, že na podané žalobě trvá. Soud jí zde poskytl rovněž ústní poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), týkající se označení a doplnění důkazů k prokázání tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného, a to konkrétně důkazů prokazujících, že byly ověřeny tvrzené příjmy žalovaného a zjišťovány a také ověřovány jeho pravidelné výdaje. Žalobkyně byla poučena, že v opačném případě může být se svou žalobou neúspěšná. Na základě této výzvy žalobkyně požádala soud o poskytnutí lhůty k doplnění důkazů s tím, že by se jednalo pravděpodobně o doplnění pohybu na účtech žalovaného a výpisů z bankovního a nebankovního registru klientských informací. Lhůtu k doplnění soud žalobkyni neposkytl, jelikož jí byla poskytnuta již před nařízením jednání, tudíž měla dostatečný prostor pro doplnění požadovaných důkazů.8. Z provedených listinných důkazů pak soud zjistil následující skutečnosti.9. Dne , datum, byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, a jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky a Ceník (zjištěno z Rámcové smlouvy č. , hodnota, ). Žalovaný byl povinen udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly odchozí úhrady. S některými transakcemi se mohl dostat do nepovoleného přečerpání, avšak poté byl povinen zaplatit dluh nejpozději do 5 pracovních dnů (zjištěno z Obchodních podmínek žalobkyně).10. Dne , datum, byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 50 000 Kč, s úrokovou sazbou 18,9 % ročně. V dodatku byly sjednány také podmínky používání kontokorentu, mj. že k datu měsíční splatnosti úroků bude na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající min. výši úroků z kontokorentu za předchozí měsíc. Dále si strany sjednaly, že bude-li žalovaný v prodlení s úhradou dluhu, může žalobkyně přistoupit k zesplatnění úvěru (zjištěno z Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Podmínek pro používání kontokorentu).11. Žalovanému bylo ze strany žalobkyně poskytnuto 49 260,27 Kč, z čehož bylo celkem 6 026,72 Kč započteno na úroky (zjištěno z Přehledu čerpání a splácení kontokorentu k , datum, ). K , datum, se žalovaný dostal do debetu 1 000 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu ze dne , datum, ).12. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu z , datum, ).13. Žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že dosahuje příjmu z podnikání ve výši 700 000 Kč ročně. K výdajům na domácnost („bydlení/léky-jídlo-doprava/splátky všech členů“) uvedl částky 5000 Kč/10 000 Kč (zjištěno z Přehledu žádostí o úvěr-úvěrová data ). Žalovaný nebyl nalezen v Bankovním registru klientských informací (zjištěno z Úvěrové zprávy ze dne , datum, ).14. Z Ceníků soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro jeho rozhodnutí.15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.16. Dne , datum, byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet. Dne , datum, byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen dodatek k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovanému bylo ze strany žalobkyně poskytnuto 49 260,27 Kč, z čehož bylo celkem 6 026,72 Kč započteno na úroky. Žalobkyně vycházela před poskytnutím úvěru z tvrzeného příjmu žalovaného ve výši 700 000 Kč ročně. Žalovaný se na svém účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:18. V prvé řadě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen „zákon o SÚ“).19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o SÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 78 odst. 1 zákona o SÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o SÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […]. Podle § 78 odst. 4 věty první zákona o SÚ poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.