34 C 224/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 645 Kč. Svůj nárok odůvodnil tak, že žalobce jako kupující objednal u žalovaného jako prodávajícího dne 26. 2. 2019 vířivou vanu [název sportovního klubu] za kupní cenu 165.000 Kč, kterou uhradil na základě faktury [číslo] vystavené dne 2. 5. 2019, poté co byla vířivá vana téhož dne dodána a žalovaným nainstalována. Dne 31. 5. 2020 žalobce reklamoval u žalovaného vadu zboží, která se projevovala tak, že po zapnutí vířivky vždy vypadl její jistič a zboží tak bylo zcela nefunkční a nebylo možné jej používat. Dne 9. 6. 2020 byla na místě instalace zboží provedena oprava v podobě výměny topného tělesa, kdy závada byla v servisním protokolu [číslo] 2020 specifikována tak, že„ při zapnutém topení padá proudový chránič“. Dne 6. 7. 2021 žalobce reklamoval u žalovaného vadu dodaného zboží, kdy vadu popsal tak, že její projevy jsou shodné jako u vady reklamované dne 31. 5. 2020 a reklamaci proto označil za opakovanou. Dne 13. 7. 2021 žalovaný oznámil žalobci stanovisko výrobce ([anonymizováno]), že na vyměněné topné těleso se nevztahuje nová záruční doba a žalobci nabídl možnost vadu odstranit na jeho náklady s tím, že tyto náklady vyčíslil na částku 12.645 Kč. Žalobce doporučeným dopisem ze dne 20. 8. 2021 zopakoval žalovanému své stanovisko, že vada reklamovaná dne 13. 7. 2021 není novou reklamací, ale reklamací téže již dříve uznané vady reklamované v záruční době dne 31. 5. 2020, která však dosud nebyla řádně odstraněna. S ohledem na odmítnutí bezplatného odstranění vady vyzval žalovaného dopisem ze dne 20. 8. 2021 k úhradě slevy z kupní ceny nejpozději do 10. 9. 2021 ve výši 12.645 Kč, tedy ve výši, kterou sám žalovaný označil za náklady na odstranění vady. Žalovaný však dosud ničeho neplnil. 2. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem neuznal. Žalovaný dodal žalobci vířivku dne 2. 5. 2019. Od tohoto okamžiku žalobci běžela zákonná záruční doba v délce 24 měsíců. Následně žalobce dne 31. 5. 2020 reklamoval u žalovaného vadu na dodané věci. Žalovaný vadu odstranil dne 9. 6. 2020, přičemž závada byla popsána v servisním protokolu. Po opravě vířivka fungovala zcela bez obtíží. Žalobce kontaktoval žalovaného dne 6. 7. 2021 s tím, že znovu reklamuje vadu na vířivce, a že se domnívá, že se jedná o stejnou vadu. Žalovaný namítl, že reklamace byla uplatněna po uplynutí zákonné záruční doby. V této souvislosti odkázal na rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. [spisová značka]. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. 4. Z nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaný dodal žalobci vířivou vanu [název sportovního klubu] dne 2. 5. 2019. 5. Z faktury [číslo] ze dne 2. 5. 2019, splatné dne 2. 5. 2019, soud zjistil, že žalobce uhradil žalovanému celkem 165 000 Kč (z čehož 80 000 Kč bylo uhrazeno jako záloha) za vířivou vanu [název sportovního klubu] [spisová značka] bednění. 6. Z emailu ze dne 31. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce reklamoval u žalovaného předmětné zboží s tím, že hlavní jistič vířivky začal vypadávat, když předtím zjistil navlhlé kontakty topení. 7. Ze servisního protokolu [číslo] 2020 soud zjistil, že závada zboží [název sportovního klubu] byla popsána tak, že při zapnutém topení padá proudový jistič. [příjmení] byla opravena výměnou topného tělesa dne 9. 6. 2020. 8. Z emailu ze dne 6. 7. 2021 plyne, že žalobce uplatnil reklamaci stejné závady na vířivce jako v roce 2020 s tím, že závada se projevuje tak, že vířivka po nahození hlavního jističe vyhazuje proudový chránič a je neprovozuschopná. V emailu dále uvedl, že topení vířivky má technický problém, resp. je nedostatečná IP ochrana topení pro danou zapuštěnou instalaci. V emailu ze dne 13. 7. 2021 žalovaný informoval žalobce, že vířivá vana je již po záruční době, proto se na ni nevztahuje 24 měsíční záruka. 9. Žalobce vyzval předžalobní upomínkou ze dne 20. 8. 2021 žalovaného k zaplacení částky 12 645 Kč představující slevu z kupní ceny věci. 10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. 11. Na základě objednávky ze dne 26. 2. 2019 uzavřel žalobce se žalovaným kupní smlouvu, na základě které žalobce žalovanému dodal dne 2. 5. 2019 objednané zboží. Kupní cena sjednaná ve výši 165 000 Kč byla splatná dne 2. 5. 2019. Žalobce dne 31. 5. 2020 reklamoval u žalovaného závadu objednaného zboží projevující se ve vypadávání hlavního jističe vířivky. Žalovaný vířivku opravil dne 9. 6. 2020 výměnou topného tělesa. Žalobce dne 6. 7. 2021 opětovně reklamoval u žalovaného závadu vířivky se stejnými projevy jako v roce 2020. 12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2085 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), kupní smlouvu. Podle § 2165 o.z. kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Dle citovaného ustanovení je kupují oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytla u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí. Podle rozsudku [název soudu] ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. [spisová značka],„ doba k uplatnění práva z vady stanovená v § 2165 o. z., tj. doba 24 měsíců od převzetí, nezačíná běžet znovu, je-li zjednání nápravy vadného plnění provedeno dodáním nové věci bez vad (výměnou věci) nebo výměnou součásti věci. Zákonná povinnost z vadného plnění se váže k závazku prodávajícího zajistit, aby kupující mohl po určitou dobu (24 měsíců) užívat věc bez vad neváže se na věc samotnou.“ Žalobce poprvé reklamoval vadu vířivky projevující se tak, že při zapnutém topení padá proudový jistič, po 11 měsících od jejího převzetí. Žalovaný reklamaci vyřídil výměnou topného tělesa dne 9. 6. 2020. Běh zbývajícího času lhůty pro uplatnění práv z vady pokračoval poté, co žalovaný reklamaci vyřídil. Žalobce opětovně reklamoval vadu vířivky u žalovaného až dne 6. 7. 2021, přičemž vada se měla projevovat stejným způsobem jako v roce 2020 (vířivka po nahození hlavního jističe vyhazuje proudový chránič), tedy po uplynutí dvou let od převzetí vířivky. Pro úplnost soud dodává, že žalobce netvrdil, že by nemohl vířivku po první (záruční) opravě používat. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že vada při první reklamaci byla odstraněna řádně. Vyskytla-li se opětovně vada vířivky po záruční době, byť stejných projevů, nelze bez dalšího dospět k závěru, že žalovaný vadu při první reklamaci neodstranil řádně. 13. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst. 1 osř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Žalovaný tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jeho náklady jsou tvořeny odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) z tarifní hodnoty 12 645 Kč, tj. odměnou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 620 Kč za každý ze 2 úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 a.t., (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 26. 10. 2021), 2 x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle § 13 odst. 4 a.t., tj. 600 Kč, to vše připočtením 21% DPH ve výši 806,40 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem činí náklady řízení žalované částku ve výši 4 646,40 Kč.