12 C 77/2023-205 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění doplnění ze dne , datum, (číslo listu 67 a 68 spisu), domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že lodžie přináležející k bytové jednotce , Anonymizováno, vlastnictví žalobce (dále jen „lodžie“) a je součástí této bytové jednotky číslo , Anonymizováno, na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „bytová jednotka“) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Svůj návrh na určení vlastnictví k lodžii odůvodnil tím, že má naléhavý právní zájem na určení, že lodžie je v jeho výlučném vlastnictví, protože jeho vlastnictví žalovaná popírá. Naléhavý právní zájem je na straně žalobce dán už jenom tím, že je třeba postavit najisto právní režim lodžie přináležející k jednotce č, Anonymizováno, je evidentně mezi účastníky sporné, zda předmětná lodžie je jako součást jednotky dle prohlášení vlastníka ve výlučném vlastnictví žalobce, anebo je společnou částí budovy, ke které má žalobce pouze právo jejího výlučného užívání. Další svůj návrh na zaplacení náhrady škody ve výši , částka, odůvodnil žalobce tak, že žalobce měl na své lodžii instalováno vlastní zasklení lodžie systémem Clima optima - activ s těsněním provedené na vlastní náklady před více než 20 lety, dále měl na lodžii vlastní držák šňůr pořízený asi v roce 2008, a lehké protihmyzové sítě balkonových dveří pořízené v roce 2021, které mu byly v roce 2022 zcizeny vinnou žalované. Po předchozí dohodě spoluvlastníků domu č.p. , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „dům“) totiž byla odsouhlasena firma k zateplení obálky domu a rekonstrukci – zateplení lodžií směrem k parkovišti. Tyto rekonstrukční práce měly být zahájeny dle infoletáku ze dne , datum, počínaje dnem , datum, , kdy tímto infoletákem vyzval výbor žalované (dále jen „výbor SVJ“) vlastníky a nájemníky konkrétně uvedených bytů, mezi jinými i žalobce, o „úplné vyklizení lodžie“ s tím, že tyto vlastníky a nájemníky současně požádal „výbor SVJ o demontáž satelitních parabol, antén vč. držáků, sušáků na prádlo z fasády, lodžie event. truhlíků na květiny z lodžiového zábradlí…apod. a to nejpozději v termínu do , datum, “. V rámci tohoto infoletáku upozornil výbor SVJ, že „při demontáži prováděcí firmou nebude brán zřetel na případné poškození zařízení. Příslušné zařízení vlastníka bude po demontáži uloženo na lodžii předmětného bytu, příp. ve společných prostorách suterénu“. Žalobce některé komponenty odstranil, ale u některých, konkrétně tedy u meziskelního těsnění, držáku šňůr a lehké protihmyzové sítě balkonových dveří vyhodnotil, že nebude třeba tyto odstraňovat, když nebudou nikterak bránit příslušným rekonstrukčním pracím. Eventuálně tedy pokud by mělo dojít k jejich demontáži, měly být tyto demontované komponenty v souladu s výše zmiňovaným infoletákem uloženy na lodžii žalobce nebo ve společných prostorách suterénu. Ačkoli došlo k demontáži meziskelního těsnění, držáku šňůr i protihmyzové sítě, nebyly tyto komponenty uloženy ani na lodžii žalobce ani ve společných prostorách suterénu, naopak byly odstraněny bez vědomí žalobce. Žalobce počítal s tím, že tyto doplňky či komponenty si po provedení zateplovacích prací nainstaluje zpět. Toto vyplývá i ze sdělení žalobce výboru SVJ doplněného na Anketním lístku ze dne , datum, , kterým se měl vyjádřit k tomu, zda má či nemá zájem o dodávku lodžiových sušáků, dodávku a montáž předokenních rolet, dodávku a montáž zasklení lodžie. Text zmiňovaného informačního letáku ze dne , datum, fakticky neobsahuje žádnou zmínku o tom, že pokud chce vlastník či nájemce demontované komponenty a zařízení zachovat, má kontaktovat výbor SVJ či prováděcí firmu. Kontaktovat výbor SVJ či prováděcí firmu měl vlastník kontaktovat v případě, že nebude schopen zajistit demontáž svépomocí, nikoli v případě, že bude chtít demontované věci uložit na lodžii bytu, příp. ve společných prostorách suterénu. Žalobce neprodleně, ještě dne , datum, , kdy zjistil ztrátu svého majetku, informoval technický dozor investora (dále jen „TDI“) emailem ze dne , datum, . Ze strany TDI a následně i ze strany výboru SVJ a správce domu mu bylo sděleno, že žalobce byl řádně informován prostřednictvím informačního letáku a protože tedy nedbal informací výboru SVJ a TDI byly tyto komponenty z jeho lodžie odstraněny zhotovitelem stavby a žalobci sděleno, že lodžie je ve společném vlastnictví žalované a pouze ve výlučném užívání vlastníka. Žalovaná tak způsobila žalobci škodu v celkové výši , částka, na jeho věcech, které byly z lodžie zcizeny, resp. došlo ke ztrátě držáků šňůr, 8 kusů meziskelního těsnění a lehké protihmyzové sítě balkonových dveří. Žalobce uvedl, že jednal na základě pokynů dané informační letákem ze dne , datum, , vyvěšeným žalovanou , datum, , a odstranil si věci, které byly na jeho lodžii, demontoval anténu, která byla z vnitřní strany, ale sám si nedemontoval držák šňůr, když poté bez jeho vědomí byla odstraněna protihmyzová síť balkonových dveří a zasklení včetně meziskelních těsnění. Tyto skutkové okolnosti brání žalobci v přesném vyčíslení výše vzniklé škody, proto odkázal na nálezy II. ÚS 141/19 ze dne 17.1.2020, II. ÚS 1430/13 ze dne 24.7.2014, kdy má žalobce za to, že žalobci nelze upřít právo na náhradu škody pouze z důvodu, že prokázání přesné výše vzniklé škody je obtížné. Ústavní soud konstatoval, že za situace, kde je prokázáno, že škoda vznikla, nicméně žalobce není schopen přesně určit a prokázat její výši, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. Ústavní soud současně vyslovil názor, že prokázané protiprávní jednání škůdce není možno klást k tíži poškozeného v tom případě, kdy nemožnost či obtížnost prokázat přesnou výši vzniklé škody pramení právě z protiprávního jednání škůdce, jehož následkem měla škoda vzniknout. Ústavní soud k tomuto dále uvádí, aby v obdobných případech soudy určovaly výši škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu, přičemž musí vycházet z obvyklého běhu událostí a zejména se nesmějí dopouštět formalistického výkladu a kladení nesplnitelného důkazního břemene.2. Na základě žádosti žalobce učiněné podáním ze dne , datum, s odkazem na jeho nepříznivou finanční situaci a neschopnost se k žalobě vyjádřit bez odborné pomoci byla žalobci usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, pod č.j. , spisová značka, dle § 30 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ustanovena k ochraně jeho zájmů ve věci , Jméno žalobce B, , advokátka, sídlem AK , adresa, , jako zástupce. Z předložených listin (prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, oznámení ČSSZ ze dne , datum, a oznámení Úřadu práce ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalobce je svobodný, domácnost nesdílí s žádnou další osobou, není finančně závislý na dalších osobách a žádná osoba není finančně závislá na něm, pobírá invalidní důchod ve výši , částka, měsíčně a příspěvek na bydlení, jehož měsíční výše činila v měsících říjen až prosinec 2023 částku , částka, , nemá žádnou vyživovací povinnost ani žádné jiné závazky. Z hodnotnějšího osobního majetku žalobce uvedl pouze, že vlastní bytovou jednotku v Praze, která až na výměnu oken zůstává v původním stavu z roku 1990, a žalobci z vlastnictví této bytové jednotky neplynou žádné příjmy. Soud shledal, že v daném případě je ustanovení zástupce nezbytné k ochraně zájmů žalobce, když se vzhledem k jeho schopnostem nejedná o osobu, jež by bez pomoci právního zástupce byla schopna bránit v soudním řízení své zájmy, a to i za situace, kdy žalovaná se nechala v řízení zastoupit právním profesionálem (advokátem), což svědčí o skutečnosti, že předmět řízení nelze označit za triviální. Soud vyhodnotil, že se současně nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.3. Při jednání dne , datum, žalobce v zastoupení ustanoveného zástupce navrhl změnu žaloby dle § 95 odstavec 1 o.s.ř., kterou soud připustil a nadále jednal povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů na pořízení držáku šňůr ve výši , částka, , na pořízení lehké protihmyzové sítě balkonových dveří ve výši , částka, , na pořízení osmi kusů meziskelních těsnění ve výši , částka, a dále o určení, že lodžie je součástí bytové jednotky ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalobce zdůraznil, že žalovaná se vyjadřuje různě k vlastnictví lodžie, resp. setrvává na tom, že lodžie není součástí bytové jednotky a tedy není ve vlastnictví žalobce, lodžii zaúčtovává jako společný prostor domu, v důsledku čehož je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k lodžii, a to i pro případ, že by žalobce chtěl zcizit svůj majetek, tedy bytovou jednotku s lodžií a se sklepem, jak je uvedeno v prohlášení vlastníka i nabývacím titulu žalobce k tomuto majetku, resp.