17 C 208/2024-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným soud uložil povinnost dle výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že vlastníkem uvedené nemovitosti je hlavní město , adresa, a žalobkyně na základě pověření vykonává správu nemovitosti. Žalobkyně uzavřela se žalovanými smlouvu o nájmu bytu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Nájemní vztah skončil uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána ke dni , datum, . Žalovaní však v užívání bytu i po tomto datu pokračují. Usnesením Rady , Anonymizováno, , adresa, /, Anonymizováno, ze dne , datum, byla nesouhlasně vyhodnocena žádost žalovaných o prodloužení nájmu a uzavření nové nájemní smlouvy, což bylo žalovaným oznámeno dopisem žalobkyně ze dne , datum, , kde byli opětovně vyzváni k vyklizení a předání bytu ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Dne , datum, dále žalobkyně odeslala žalovaným předžalobní upomínku. Žalovaní ani přes uvedené předmětný byt nevyklidili a nepředali.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Vlastníkem pozemku budovy č.p. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, na LV č. , hodnota, , pro k.ú. , adresa, , vedeném u katastrálního úřadu pro hlavní město , adresa, je hlavní město , adresa, , která správu nemovitosti svěřila žalobkyni (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně uzavřela s žalovanými smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. , Anonymizováno, dne , datum, , a to konkrétně bytu č. , hodnota, , nacházejícího se v , Anonymizováno, . nadzemním podlaží uvedeného domu. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do , datum, (prokázáno smlouvou o nájmu , Anonymizováno, ze dne , datum, , který byl žalovaným chozen do poštovní schránky dne , datum, , bylo žalovaným oznámeno ze strany žalobkyně, že usnesením Rady MČ , adresa, /RMČ/2024 ze dne , datum, byla nesouhlasně vyhodnocena žádost žalovaných o poskytnutí bytu a uzavření nové nájemní smlouvy. Žalovaní byli zároveň vyzváni, aby s ohledem na to, že došlo k ukončení nájemního vztahu ke dne , datum, , pronajatý byt do 30 dnů od doručení dopisu vyklidili a protokolárně předali ve smyslu § 2292 a 2293 o.z. (prokázáno dopisem ze dne , datum, včetně dodejek a usnesením Rady , Anonymizováno, , adresa, dne , datum, ). Předžalobní výzvou ze dne , datum, byli žalovaní vyzváni k vyklizení bytu do 7 dnů od doručení výzvy (prokázáno předžalobními výzvami ze dne , datum, včetně podacích lístků ze dne , datum, ).6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:7. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o.z. a zejména podle § 2235 a násl., na základě které se žalovaní stali nájemci uvedeného bytu na dobu určitou do , datum, . Uplynutím této doby žalovaným odpadl právní důvod užívání bytu. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímatel v den, kdy nájem končí, byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. K vyklizení a předání bytu nedošlo, neboť ani po výzvách k vyklizení bytu a jeho předání žalovaní byt žalobkyni nepředali. S ohledem na shora uvedené soud shledal, že žalobkyni svědčí nárok vůči žalovaným na vyklizení a předání bytu, proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona o.s.ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.9. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Soud při rozhodování vycházel z ustálené judikatury Ústavního soudu, viz nález Ústavního soudu I. ÚS 2929/07 ze dne 9. 10. 2008, II. ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012, III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 a I. ÚS 2310/13 ze dne 13. 3. 2014: „U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.“ Z uvedeného je zřejmé, že městská část má právo nechat se v řízení zastoupit právním zástupcem-advokátem, avšak náklady za tyto právní služby nemohou jít k tíži žalovaných, i když nebyli ve sporu úspěšní. Předmětem tohoto sporu bylo vyklizení bytu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, avšak s ohledem na shora specifikovaná rozhodnutí Ústavního soudu, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v částce , částka, a dále jen paušální náhradu nákladů za 2 úkony právní služby (podání žaloby a předžalobní upomínku) ve výši 2 x , částka, dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.