CS · EN DE FR brzy

34 C 298/2024-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2024:34.C.298.2024.1
Datum: 2024-11-20
Předmět: O 21 589 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb."]
["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O 21 589 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , přičemž splatnost byla dne , datum, . Žalovaný se prostřednictvím shora citované smlouvy o úvěru rovněž zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, . Shora citovaná smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pohledávku za žalovaným na , právnická osoba, ., která následně pohledávku postoupila na žalobkyni dne , datum, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů, uzavřela se žalovaným za použití prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. 95D73 / 556923, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, (Smlouva o úvěru ze dne , datum, , potvrzení o platbě, informace o vlastníkovi). Poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně do , datum, . Úroková sazba úvěrů činila 36 % ročně a roční procentní sazba nákladů na předmětný spotřebitelský úvěr činila 4014.76 % (Smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Běžná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila 6,05 % p. a. v dubnu 2023 (statistika úvěrových sazeb ARAD). Žalovaný na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně nic neuhradil. Žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, skrze společnost , právnická osoba, ., která pohledávku nabyla od právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován žalobkyní dopisem ze dne , datum, a současně byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby do 3 dnů (Oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, Podací lístek ze dne , datum, ).5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.6. Podle § 2395 a násl. o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit, kromě jistiny úvěru, rovněž úrok ve výši , částka, a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , celkem tak částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z.15. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 4014.76 %. Z databáze ARAD se podává, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v rozhodném období měsíce dubnu 2023 činila 6,05 % p. a. Ve smlouvě je tak RPSN více než 600x větší oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ), nikoli 600násobkem.16. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši nesplacené jistiny úvěru, tj. , částka, . Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění (ve které je uvedeno, že má být hrazeno do tří pracovních dnů), a to dle předžalobní výzvy, která byla dána k poštovní přepravě dne , datum, ve smyslu § 573 o. z. je doručena třetí pracovní den, tedy , datum, plus tři dny k plnění, žalovaný je v prodlení od , datum, , a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. rozsudku přiznal.17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobní nárok zamítl, a to z důvodu popsaného výše (výrok I.).18. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně je téměř roven.19. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.