34 C 305/2024-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se dále zavázala uhradit částku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , odměnu za administrativní zpracování ve výši , částka, a náklady na hotovostní inkaso ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 týdenních splátkách ve výši , částka, . Poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná zaplatila poslední splátku dne , datum, . Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a skládala se ze zůstatku dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , úroků ve výši 21 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná podepsala dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku , částka, , kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, a poslední splátce ve výši , částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Poslední splátka měla být učiněna dne , datum, (Smlouva o půjčce č. , hodnota, včetně podmínek a karty zákazníka). Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 63,91 %. Výpočet RPSN je založen na předpokladu, že Smlouva bude trvat po dohodnutou dobu (ve smyslu článku 20, větě první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce) (Smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly , datum, Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k , datum, (Smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (dopis ze dne , datum, a podací arch ze dne , datum, ). Žalovaná byla dopisem ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky (dopis ze dne , datum, a poštovní podací arch z , datum, ). Dle žalobkyně žalovaná uhradila na základě shora uvedené smlouvy celkem , částka, . Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila více, než připouštěla žalobkyně.5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednaly dne , datum, smlouvu o půjčce, podle které žalovaná převzala částku , částka, . Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v šedesáti týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy (konečná splatnost nastala , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně sjednaly , datum, postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.6. Po právní stránce soud spor posoudil následovně. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 145/2010 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, , a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval celý úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856). Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok , částka, za poskytnutí jistiny , částka, , která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku více než 83 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2011 okolo 13 % ročně, RPSN okolo 16 %. S ohledem na výše uvedené nelze za této situace než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující.10. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve z