6 C 195/2024-77 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 63 265,56 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a úrok. Mezi účastníky řízení byla dne 6. 11. 2021 uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 17. 12. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, který mu žalobkyně poskytla dne 17. 12. 2021. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně a splátek pojistného, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 498 Kč. První splátka se stala splatnou dne 14. 1. 2022. Žalovaný uhradil splátky v období ledna 2022 až července 2023 a v srpnu 2023 částku ve výši 513,64 Kč. Dlužná částka tak činila v jistině 33 265,56 Kč. Dne 24. 10. 2023 došlo k zesplatnění úvěru. Na příslušenství žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 17,9 % ročně z částky ve výši 33 265,56 Kč od 24. 10. 2023 do 22. 11. 2023, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně 33 265,56 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně 33 265,56 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 479,80 Kč. Dál byl mezi účastníky dne 2. 12. 2021 uzavřen dodatek č. , hodnota, k rámové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 30 000 Kč. Žalovaný na dlužnou částku z kontokorentu neuhradil ničehož. Žalobkyně proto požadovala jistinu ve výši 30 000 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky ve výši 33 265,56 Kč od 24. 10. 2023 do 30. 11. 2023, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně 30 000 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně 30 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 304,88 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.).4. Soud na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:5. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 6. 11. 2021 rámcovou smlouvu č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne 2. 12. 2021, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 30 000 Kč, a dodatku č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2021, na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč (prokázáno rámcovou smlouvou ze dne 6. 11. 2021 č. , hodnota, , dodatkem č. č. , hodnota, ze dne 2. 12. 2021, dodatkem č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2021, ceníkem žalobkyně účinným ode dne 3. 11. 2020, ceníkem žalobkyně účinným ode dne 1. 2. 2023, obchodními podmínkami žalobkyně účinnými od 1. 1. 2021 a obchodními podmínkami žalobkyně účinnými od 28. 11. 2022, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ohledně částky 50 000 Kč, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ohledně částky 30 000 Kč, přehledem cen pojištění účinným ode dne 15. 7. 2021, podmínkami pro užívání úvěru účinnými ode dne 31. 10. 2018, podmínkami pro užívání úvěru účinnými ode dne 19. 5. 2019, podmínkami pro užívání úvěru účinnými ode dne 21. 4. 2022 a přihlášením k pojištění ze dne 10. 12. 2021 a výpisem z běžného účtu ze dne 17. 12. 2021). Žalovaný měl na úvěr hradit splátky ve výši 2 498 Kč, které následně byly sníženy na 1 500 Kč (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2021 a dodatkem č. , hodnota, ze dne 23. 1. 2022), a to ke 14. dni v měsíci, resp. 20. dni v měsíci, resp. 24. dni v měsíci (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ze dne 23. 12. 2021, dodatkem č. , hodnota, ze dne 19. 1. 2022 a splátkovým kalendářem ze dne 24. 10. 2023). Žalovaný splátky od 24. 10. 2022 do 24. 7. 2023 řádně platil, na splátku dne 24. 8. 2023 si žalobkyně započetla částku ve výši 513,64 Kč. Žalovanému tak zbylo uhradit částku ve výši 33 265,56 Kč (prokázáno přehledem plateb úvěru , IBAN, ). Co se týče kontokorentu, žalovaný tento plně vyčerpal a žalobkyni neuhradil ničeho, celkově tak nesplacená jistina činí 30 000 Kč (prokázáno přehledem čerpání a splácení kontokorentu ke dni 6. 12. 2023). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 25. 10. 2023 (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu dne 25. 10. 2023, podacím archem ze dne 25. 10. 2023 a sdělením detailních informací k zásilce RR0273209872C).6. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, výpisem z běžného účtu za období od 21. 6. 02023 do 4. 12. 2023) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.7. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového práva, aplikoval soud pro určení rozhodného práva Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.), přičemž dle čl. 48 odst. 2 je rozhodným právem právo české.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.10. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu pr