6 C 322/2024-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou došlou dne 18. 6. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2020, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 315 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 4,9 % ročně z dosud nesplacené jistiny. Výše měsíční splátky činila částku 4 760,40 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala jej k úhradě. Jistina ke dni zesplatnění 12. 12. 2023 činí 223 643,43 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnická osoba se sídlem v Polské republice a žalovaný státním příslušníkem České republiky, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalovaného nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).4. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:6. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 21. 9. 2020 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, /2020, jíž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 315 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětnou částku žalobkyni vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 760,40 Kč až do úplného splacení. Úroková sazba mezi účastníky řízení byla sjednána ve výši 4,9 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně a sazebník žalobkyně. Žalovaný v rámci smlouvy byl pojištěn (prokázáno smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, /2020 ze dne 21. 9. 2020, sazebníkem žalobkyně platným od 24. 7. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně pro zakládání a vedení účtu fyzických osob platných od 14. 9. 2019. podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů žalobkyní platných od 18. 9. 2019, informacemi ohledně certifikace žalovaného, výpisem z obchodního rejstříku stran organizační složky žalobkyně, smlouvou o vedení účtu ze dne 30. 6. 2011 a žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru mpůjčky + předschválenou nabídkou). Žalobkyně žalovanému dne 21. 9. 2021 poskytla částku 315 000 Kč (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalovaného vedeného žalobkyní za období od 30. 6. 2011 do 20. 5. 2024). Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, a proto jej i k tomuto žalobkyně opakovaně vyzývala, až celou dlužnou částku zesplatnila dne 12. 12. 2023. Dlužná částka jistiny činila 223 643,43 Kč (prokázáno poslední výzvou k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne 3. 8. 2023 včetně dodejky a výpisem z mpůjčky s posledním záznamem ze dne 12. 12. 2023).7. Před uzavřením úvěru žalovaný dosahoval příjmu ve výši 35 595 Kč průměrně měsíčně čistého. Jako osobní měsíční výdaje uvedl žalovaný částku 13 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl v rozhodné době vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři Erice ve výši 4 000 Kč měsíčně, které ne vždy platil včas (např. výživné za červenec 2020 uhrazeno až v srpnu 2020). Dále mu byly poskytnuty úvěry, které jej splátkově zatěžovali částkou 14 300,57 Kč měsíčně, kdy se jednalo o revolvingový úvěr poskytnutý žalovanému žalobkyní do výše 300 000 Kč (aktuální dlužná částka ke dni 20. 9. 2020 činila 287 768,58 Kč), a dále o úvěry označené jako UG , č. účtu, , UG , č. účtu, a UG , č. účtu, (prokázáno zprávou o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného stran žalobkyně, žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru mpůjčka, informacemi ohledně CBC zprávy a dat BUDA od žalobkyně a výpisem z bankovního účtu žalovaného vedeného žalobkyní za období od 30. 6. 2011 do 20. 5. 2024). Splátky úvěru č. , Anonymizováno, /2020 byli po celou dobu hrazeny z revolvingového úvěru žalovaného, který se stále navyšoval, až došlo k jeho absolnutnímu vyčerpání do částky 300 000 Kč. Poslední známé příjmy (podzim roku 2021) žalovaného ze zaměstnání činili částku kolem 28 000 Kč měsíčně (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalovaného vedeného žalobkyní za období od 30. 6. 2011 do 20. 5. 2024).8. Žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala dne 6. 6. 2024 též předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2024, včetně podacího lístku z téhož dne).9. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.12. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl před uzavřením