8 C 64/2024-49 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 26. 05. 1922 byla uzavřena mezi Zemským správním výborem pro , adresa, jménem , Anonymizováno, , Anonymizováno, zemských statků (zastupujícím Zemi Českou) a , Anonymizováno, , jakožto zapsaným společenstvem s ručením omezeným v , adresa, . Smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , a to za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva. Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby dle čl. 18 smlouvy bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím doby jeho trvání v délce 80 let, (tj. do 16. 06. 2002) přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku, tj. vlastníkem předmětných budov se stane , Anonymizováno, , adresa, , resp. její právní nástupce. Dle výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že část pozemku tehdejšího zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, na které bylo dle smlouvy zřízeno právo stavby je v současné době tvořeno, mj. pozemky parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Žalobce je na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí ve znění pozdějších předpisů vlastníkem výše uvedených pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro hl. m. Prahu. Žalobce je tak nástupcem Země České, tj. je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, (bez stavby č.p. , Anonymizováno, ) a pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a žalovaná nemovitosti užívala od 03. 04. 2021 do 02. 02. 2023 bez právního důvodu. Žalovaná užívá nemovitosti v rozsahu práva stavby ujednaného dle smlouvy, a to přes skutečnost, že došlo k zániku práva stavby dle smlouvy ke dni 15. 06. 2022 a tedy bez právního důvodu, aniž by cokoliv hradila žalobci, tím se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši obvyklého nájemného za období od 03. 04. 2021 do 02. 02. 2023 činí částku 589 500 Kč.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že ze strany žalobce se jedná o třetí žalobu v řadě, jejímž předmětem je tvrzený nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy v rámci této žaloby žalobce opakuje jeho doposud neúspěšnou argumentaci, kterou přednesl i v rámci řízení o určení vlastnického práva. Dále namítá, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby, když odvozuje svůj nárok z tvrzeného vlastnického práva k pozemkům par. č. , hodnota, a č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Otázkou vlastnického práva k těmto pozemkům bylo provedeno rozsáhlé dokazování ve věci , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, došel soud k závěru, že pozemek č. k. , Anonymizováno, byl rozdělen, když nebylo prokázáno, že do jeho původní výměry podle nového číslování pak v minulosti náležel i pozemek parc. č. , hodnota, s domem č.p. , Anonymizováno, a i zahrada parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . V této věci bylo rozhodnuto, že žalobce není aktivně legitimován, když ze zápisu v knihovní vložce č. , hodnota, , kterou navrhnul žalobce k prokázání aktivní legitimace vyplývá toliko, že dle „ohlaš. archu , Anonymizováno, z roku 1926 se poznamenává, že vlastníkem jest nyní Země , adresa, , zastoupená Zemským správním výborem pro , adresa, “. S otázkou aktivní legitimace je spojeno i posouzení splnění podmínek podle zákona č. 172/1991 Sb., kdy v rámci řízení sp. zn. , Anonymizováno, soud I. stupně uvedl, že má zato, že samotné nerušení výkonu stavebního práva však pro výkon práva hospodaření nestačí. Hospodaření v právním smyslu vyloučeno nebylo, naopak pod pojmem péče řádného hospodáře spadalo, aby bylo vybíráno pachtovné (stavební činže), k tomu však v projednávané věci nedošlo, ani před ani po účinnosti citovaného zákona. Nedošlo ani ke zvýšení pachtovného ve výši 10 % každých 10 let, jak to umožňovala smlouva o stavebním právu. Zápis v evidenci nemovitostí vedené v pozemkových knihách a posléze ze střediska geodézie a potom katastrálními úřady pro závěr o faktickém hospodaření též nestačí (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 07. 10. 2010 č. j. , Anonymizováno, ). Na základě výše uvedeného lze shrnout, že soud shledal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro přechod předmětných pozemků na žalobce. Doloženými listinami tak nebylo prokázáno, že by právo hospodaření vůbec náleženo ONV v Praze (příp. Národnímu výboru hl. m. , adresa, ) a že by tento právní předchůdce žalobce právo hospodaření vykonával a že by ho též žalobce vykonával k rozhodnému dni. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem s tím, že nebyly splněny podmínky a na žalobce nepřešlo vlastnictví předmětných pozemků ze státu. Pokud jde o podpůrnou argumentaci žalobce, že vydržel vlastnické právo k předmětným pozemkům, neboť faktické ovládání pozemků činil prostřednictvím detentorů či uživatelů pozemků, tj. prostřednictvím žalované či jejích právních předchůdců ode dne 24. 05. 1991, pak k této argumentaci nelze přesvědčit již s ohledem na výše uvedený závěr stran fakticity hospodaření, lze uzavřít, že žalobce se nikdy držby nechopil. Výše uvedená rozhodnutí pak byla podrobena přezkumu ze strany Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalovaná má zato, že soud by měl vycházet ze závěru učiněný , Anonymizováno, , jakož i sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, viz podle § 135 odst. 2 o.s.ř. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám, bylo-li však v takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. Vzhledem k tomu, že pravomocný rozsudek o žalobě na určení vlastnického práva v sobě vždy zahrnuje kladné nebo záporné řešení otázky neexistence práva nebo právního vztahu, měl by soud ve věci se stejnými účastníky týkající se žaloby na plnění vycházet z toho, jak byla otázka vlastnického práva posouzena v řízení, jehož předmětem bylo výhradně vlastnické právo. V opačném případě by došlo k nabourání právní jistoty a předvídatelnosti rozhodnutí, kdy tentýž soud o jedné věci rozhodl jinak, a to zvlášť, když rozhodnutí ve věci sp. zn. , Anonymizováno, bylo přezkoumáno v rámci dovolání i ústavní stížnosti podané žalobcem. Ke znaleckému posudku pak žalovaná uvedla, že ačkoliv žalobce sděluje, že ze znaleckého posudku vyplývá obvyklé nájemné pozemku za předmětné období, tak v tabulce na str. 9 je uvedeno nájemné ve třech obdobích pro rodinný dům č. p. , Anonymizováno, s pozemky parc. č. , hodnota, a č. , hodnota, z čehož nelze dovodit dle názoru žalované nic jiného než, že součástí odhadů nájemného je i zahrnutí rodinného domu, nikoli toliko nájemné ve vztahu k pozemkům. Z předloženého znaleckého posudku není tedy zjistitelná cena obvyklého nájemného daných pozemků za předmětné období.3. Žalobce v podání ze dne 08. 07. 2024 uvedl, že novostavby bylo k pozemkům zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad stavebního práva (práva stavby). Konkrétně podle čl. 18 smlouvy bylo ujednáno, že po zániku práva stavby uplynutím doby jeho trvání v délce 80 let, tj. od 16. 06. 2002 přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku, tj. vlastníkem předmětných budov se stane Země , adresa, , resp. její právní nástupce. Žalobce je proto přesvědčen, že je vlastníkem pozemků, když splnil všechny zákonné podmínky přechodu vlastnického práva k pozemkům a žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb., což byl zapsaný v katastru nemovitostí je v souladu se skutečným stavem. Závěr o tom, zda bylo vůbec možné ze strany žalobce splnit kumulativní zákonné podmínky k přechodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům, k nimž bylo smlouvou zřízeno stavební právo zákona č. 172/1991 Sb., tj. také hospodařit s pozemky prostřednictvím oprávněných z práva stavby (stavebního práva) dle smlouvy ke splnění konkrétně zákonné podmínky fakticity hospodaření podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. je především právním posouzením věci. Dle žalobce lze upřesnit, že k posouzení aktivní věcné legitimace žalobce jsou stěžejní následující otázky, tj. zda mohl žalobce fakticky hospodařit s těmito pozemky k rozhodnému dni 24. 05. 1991 prostřednictvím právních předchůdců žalované ke splnění podmínky fakticity hospodaření pro přechod vlastnického práva k pozemkům na žalobce a zda musel žalobce (event., zda vůbec mohl ke splnění této podmínky nutně vymáhat či vybrat roční pachtovné (činži stavební) bagatelní výši dle smlouvy k rozhodnému dni 24. 05. 1991, resp. také, zda bylo realizovatelné či mělo být k tomuto rozhodnému dni takové vymáhání ročního pachtovného realizováno, když náklady na jeho samotný výběr by převyšovaly vybranou částku, viz výše ročního pachtovného 1 200 Kč pro celkem všechny dotčené pozemky s možností zvýšení o 10 % za každých 10 let od roku 1930 dle odst. 13 smlouvy. A zda jde v případě pozemků o způsobilé předměty přechodu věcí z vlastnictví Česk