9 C 248/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky , částka, , skládající se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , dlužné částky poplatku ve výši , částka, a dále úroků z úvěru a úroků z prodlení. Uvedla, že , datum, uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “, či „poskytovatel úvěru“) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vedle jistiny úvěru zaplatit i smluvní úrok a poplatek za poskytnutí úvěru v celkové částce , částka, a další položky jako pojištění. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit ve splátkách částku , částka, . Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas. Společnost , právnická osoba, postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, pohledávku za žalovanou ze smlouvy na žalobkyni. Žalovaná nezaplatila dluh ani na výzvu žalobkyně, která jí postoupení oznámila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud jednal dne , datum, v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:5. , právnická osoba, coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, na základě které poskytla žalované v hotovosti částku , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit úvěr s fixní úrokovou sazbou 88 % ročně. Žalovaná se zavázala zaplatit , právnická osoba, za poskytnutí úvěru poplatek v celkové výši , částka, , sestávající z pevného úroku v částce , částka, , administrativního poplatku , částka, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, a dále pojistné , částka, . Celkem se tedy žalovaná zavázala , právnická osoba, splatit částku , částka, . Roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 227,49 %. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 52týdenních splátkách po , částka, (smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 18. 11. 202, smluvními podmínkami o spotřebitelském úvěru, informacemi o zpracování osobních údajů a souhrnnými informacemi ke smlouvě č. , hodnota, ).6. Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná uvedla, že je invalidní důchodkyně a její měsíční příjem z důchodu je , částka, . Jako další příjmy domácnosti uvedla , částka, , tyto však nespecifikovala. Měsíční výdaje žalovaná uvedla v odhadované výši , částka, (kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr).7. Žalovaná na smlouvu nic nesplácela (přehledem plateb – tabulkou umoření).8. , právnická osoba, dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni s účinností ke stejnému dni převedla pohledávky za žalovanou z úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, odeslaným žalované na adresu uvedenou ve smlouvě. (oznámením o postoupení pohledávky ze , datum, s dokladem o odeslání, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).9. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, s dokladem o odeslání).10. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná tvrzení v žalobě nesporovala a soudu žádné důkazy nepředložila.11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:12. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).13. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. , právnická osoba, a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona, na základě které , právnická osoba, poskytla žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit , právnická osoba, za poskytnutí této částky fixní úrok a poplatky v celkové výši téměř dosahující výše jistiny úvěru. , právnická osoba, vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.19. Dle soudu žalobkyně neprokázala, že , právnická osoba, dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Navzdory tvrzením uvedeným v žalobě není prokázáno, že by při zjištění příjmů žalované , právnická osoba, vycházela z relevantních podkladů, např. výpisů z bankovních účtů. Stejně tak nebylo prokázáno, že by byly jakkoliv ověřeny údaje sdělené žalovanou v kartě zákazníka stran měsíčních příjmů její domácnosti a zejména výdajů, které jsou navíc uvedeny ve výši pouhých , částka, . Nebylo ani prokázáno, že by , právnická osoba, prověřovala, například výstupy z příslušných databází, zda má žalovaná další závazky z úvěrů, či zda jsou proti ní vedeny exekuce. Lze uzavřít, že co se úvěruschopnosti žalované týče, žalobkyně neprokázala, že , právnická osoba, prověřila finanční situaci žalované v dostatečném rozsahu a v kartě zákazníka uvedená disponibilní měsíční částka žalované je tak zcela nepodložená. Odkazuje-li žalobkyně na závěry uvedené v bodě 17. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , pak soud uvádí, že jsou pro projednávaný případ nepřiléhavé. V dané věci se Krajský soud v , adresa, zabýval otázkou, zda je z hlediska zjišťování úvěruschopnosti dostatečný takový postup, kdy poskytovatel úvěru nemá k dispozici kopie dokladů žadatele o úvěr, ale ten mu je při kontraktaci pouze předloží, což následně stvrdí i svým podpisem v úvěrové smlouvě. V projednávané věci však bylo rozhodující, že , právnická osoba, vyhodnotil jako úvěruschopnou osobu s velmi nízkým doloženým příjmem, navíc z invalidního důchodu, tedy práce neschopnou, a spokojil se s tvrzením, že má pravidelné měsíční výdaje v částce , částka, , a to bez jakéhokoliv dalšího bližšího odůvodnění toho, že by se mohlo jednat o skutečné výdaje žalované, ačkoliv taková částky zcela zjevně nemůže pokrýt ani základní potřeby jako je bydlení, strava, léky, ošacení atd.20. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.21. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí při sjednání úhrady celkové dlužné částky v 52týdenních splátkách 227,49 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v listopadu 2021 činila 7,68 %. Ve smlouvě byla tedy téměř 30násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je již v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ).22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou , právnická osoba, své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání dosud nesplacen