ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2024:9.C.327.2023.1 Datum: 2024-11-27 Předmět: O 100 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2618 z. č. 89/2012 Sb."] ["narovnání""bezdůvodné obohacení""sleva z ceny""smlouva o dílo""rehabilitace""smlouva kupní""odpovědnost za vady""odbory""odstoupení od smlouvy"]
O co šlo: O 100 000 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, byla mezi žalobkyní (jako objednatelem) a žalovanou (jako zhotovitelem) uzavřena smlouva o sílo (dále jen „Smlouva o dílo“), jejímž předmětem je povinnost žalované zhotovit projekt „, právnická osoba, , adresa, , v uvedených stupních a fázích, a to a) , Anonymizováno, územní řízení – dopracování studie (půdorysy, podhledy, řezy, základní vizualizace) vč. energetického konceptu domu a následná koordinace s projekční firmou“ (dále jen „Dílo“) – [žalovaná se podle Smlouvy o dílo měla podílet i na dalších fázích: architektonická část dokumentace pro stavební povolení a architektonická část skutečného provedení stavby, což však pro toto soudní řízení není relevantní, pozn. soudu]. Ze strany žalované byla žalobkyni předána architektonická studie zahrnující půdorysy, podhledy, řezy, základní vizualizace Bytového domu , adresa, . Žalobkyně na základě toho uhradila žalované částku ve výši , částka, vč. DPH. Písemným sdělením ze dne , datum, žalobkyně reklamovala u žalované vady Díla, a to vady, které byly popsány v nesouhlasném závazném stanovisku Magistrátu hl. m. Prahy, odbor územního rozvoje, ze dne , datum, (dále jen „Nesouhlasné stanovisko“), ve kterém byl konstatován nesoulad záměru Bytového domu , adresa, vyplývajícího z předaného Díla s platným územním plánem hl. m. Prahy, kdy jde zejména o tyto vady: umístění 19 parkovacích míst pro účely stavebního záměru definované v studii, navržený objem výstavby nesplňuje podmínku zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury, navrhovaný záměr je svým objemem, kapacitou, velikostí zastavěné plochy a typologickým řešením v rozporu se strukturou zástavby v daném místě celkový nesoulad navrhovaného záměru s platným územním plánem hl. m. Prahy. Tímtéž přípisem, kterým žalobkyně vady Díla u žalované reklamovala, zároveň žalobkyně odstoupila od Smlouvy o dílo a toto odstoupení dle žalobkyně nabylo účinnosti doručením žalované téhož dne (, datum, ). Žalobkyně zároveň požádala žalovanou o vrácení částky , částka, , přičemž následně zaslala žalované též výzvu na vrácení této částky dne , datum, prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaná však plnění nevrátila. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná nepostupovala odborně, když vypracovala studii bytového domu, která byla v dané lokalitě zcela nepoužitelná a neproveditelná pro rozpor s územně plánovacími předpisy. Žalobkyně žalované oznámila vady Díla již dne , datum, , nejpozději potom dne , datum, , kdy jí e-mailem zaslala Nesouhlasné stanovisko. Žalovaná dle žalobkyně jednak nejednala s odbornou péčí, řádně nezjistila požadavky stavebních předpisů a navrhla nerealizovatelný záměr a rovněž neprovedla předběžnou konzultaci záměru na příslušném úřadě, jak bylo jejím úkolem, a neprovedla ani úpravu záměru tak, aby vyhovoval stavebním předpisům. Co se týče odstoupení od Smlouvy o dílo ze , datum, , má žalobkyně za to, že toto bylo provedeno bez zbytečného odkladu po oznámení vad Díla, a to pro složitost věci a potřebu odborného posouzení. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 81/2019 a sp. zn. 33 Cdo 456/2021 žalobkyně uvedla, že případné nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu navíc ani nemá vliv na účinky odstoupení od smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že za odstoupení od Smlouvy o dílo je třeba považovat již e-mail ze dne , datum, , jímž po žalované požaduje vrácení 100 % uhrazené částky. Rovněž uvedla, že i pokud by odstoupení od Smlouvy o dílo nemělo právní účinky, je Smlouva o dílo absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění, jelikož žalovaná od počátku navrhla záměr bytového domu, který je v dané lokalitě nerealizovatelný.2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že žalobkyně přehlíží celkový kontext, kdy žalovaná byla odpovědná pouze za tzv. architektonickou část dokumentace a žalobkyně navíc tvrzené vady zjevně neuplatnila včas. Žalovaná popsala genezi věci s tím, že původně zpracovala studii možného využití pozemku (studii proveditelnosti) pro vlastníka pozemku , jméno FO, (nikoliv pro žalobkyni), která obsahovala několik variant zastavění pozemku. Vlastník pozemku se následně dohodl s žalobkyní jako investorem na realizaci toho záměru, jenž spočíval v maximálním zastavění pozemku (bytový dům). Žalovaná uvedla, že v návaznosti na to žalobkyni opakovaně výslovně upozorňovala, že jde o maximální variantu, kterou bude z tohoto důvodu velmi pravděpodobně nutné upravit dle požadavků orgánů veřejné správy, tedy poté, co bude záměr s těmito orgány předjednán, tj. bude proveden tzv. inženýring. Žalovaná uvedla, že žalobkyně u ní původně poptala realizaci celého projektu (architektonickou studii, inženýring, dokumentaci pro územní řízení), avšak žalovaná žalobkyni sdělila, že není schopna toto plnění celkově zajistit a žalobkyně si následně jako hlavního projektanta a dodavatele vybrala společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s tím, že žalovaná se bude podílet pouze na architektonické části projektu – dopracování studie vybrané varianty využití pozemku jako podkladu pro dokumentaci pro územní řízení, přičemž právě na to byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o dílo. Ostatní činnosti včetně inženýringu měl zajistit generální dodavatel. S ohledem na výběr varianty maximálního využití pozemku žalovaná žalobkyni žádala, aby jí byly sděleny výsledky inženýringu za účelem provedení případných dalších úprav. Žalovaná však žádné výsledky inženýringu neobdržela, obdržela až , datum, reklamaci vad a odstoupení od Smlouvy o dílo. Žalovaná rovněž nikdy nebyla seznámena s výslednou dokumentací pro územní řízení vyhotovenou na základě její studie generálním dodavatelem, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, . Žalovaná uvedla, že nemůže odpovídat za Nesouhlasné stanovisko vydané k dokumentaci pro územní řízení, jelikož tato dokumentace byla zpracovaná jiným subjektem (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaná nebyla odpovědná ani za inženýring. Podílela se na věci výhradně z architektonického hlediska a to zásadně v koordinaci s hlavním projektantem (, právnická osoba, , IČO , IČO, ), který měl žalované předat výsledky inženýringu za účelem provedení dalších případných úprav návrhu bytového domu dle požadavků orgánů veřejné správy. Hlavní projektant však žalobkyni výsledky předjednání (inženýringu) nikdy nepředal a žalovaná tak nemohla provést případné úpravy dle požadavků orgánů veřejné správy. Co se týče odstoupení od Smlouvy o dílo dne , datum, , má žalovaná za to, že s ohledem na vydání Nesouhlasného stanoviska dne , datum, toto odstoupení nebylo učiněno včas a soud tak v souladu s § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nemůže žalobkyni nárok uplatněný žalobou přiznat. Pro případ vyhovění žalobě žalovaná považuje za nemravný požadavek na přiznání úroků z prodlení s tím, že žalobkyně byla takřka po tři roky nečinná a žalobu uplatnila účelově až těsně před promlčením. Žalovaná rovněž uvedla, že při přípravě architektonické studie zohlednila pražské stavební předpisy a přípustný rozsah zastavění pozemku konzultovala s , Anonymizováno, zopakovala, že tuto studii, která měla tvořit podklad pro vypracování dokumentace pro územní řízení, měl hlavní projektant předjednat s příslušnými dotčenými orgány, zjistit jejich požadavky na úpravu/změny a tyto žalované předat, což se však nikdy nestalo. Hlavní projektant kontaktoval žalovanou e-mailem až , datum, s dotazem na soulad záměru s pražskými předpisy s tím, že podle stavebního úřadu je dán rozpor s územním plánem. Následně proběhla již jen schůzka v červnu 2020, avšak žalované nebyly sděleny žádné konkrétní požadavky na úpravu architektonické studie, přestože žalovaná byla připravena úpravy učinit (tj. upravit studii do schvalitelné podoby, a to na základě požadavků příslušných orgánů, které vyplynou z inženýringu).3. Mezi stranami bylo učiněno nesporným, že žalovaná vystavila žalobkyni fakturu č. , hodnota, dne , datum, znějící na , částka, a fakturu č. , hodnota, dne , datum, na částku , částka, a tyto faktury byly v uvedené výši ze strany žalobkyně žalované proplaceny.4. Ostatní skutečnosti zůstaly mezi stranami sporné, zejména otázka existence vad Díla, odpovědnosti žalované za ně a včasnost postupu žalobkyně při jejich uplatnění vůči žalované.5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:6. Z dokumentu s názvem „, adresa, soud zjistil, že se týká , Anonymizováno, . , adresa, – zahrady, o , Anonymizováno, , , adresa, z hlediska územního plánu, uvádí, že se jedná o pozemek bez stanovení míry využití území a územní plán nestanovuje míru využití v rámci stabilizovaného území. Citovány jsou pražské stavební předpisy a je popsaná okolní zástavba. Navrženo je 14 typologických variant zastavění pozemku s tím, že varianty C, E a G jsou rozpracovány podrobněji.7. Z e-mailu žalované ze dne , datum, adresovaného , jméno FO, (v kopii , adresa, ) soud zjistil, že žalovaná zasílá , j