12 C 35/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, nájemní smlouvu na dobu určitou , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému k dočasnému užívání byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, nacházejícím se na pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíční nájemné dle platného evidenčního listu, jehož výše činila od , datum, do , datum, částku , částka, a zálohy na služby částku , částka, , tj. celkem , částka, , a od , datum, částku , částka, a zálohy na služby částku , částka, , tj. celkem , částka, . Žalovaný se ocitl v prodlení, když nehradil nájemné včetně záloh řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla dne , datum, . Výpověď byla žalovanému doručena dne , datum, , avšak žalovaný nadále byt užíval. Ke dni podání žaloby se tak žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částky , částka, sestávající z bezdůvodného obohacení ve výši nájemného za období od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, a dlužného vyúčtování služeb ve výši , částka, . Žalovaný svůj dluh ani částečně neuhradil, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o nájmu (dále jen „smlouva“), na základě které přenechala žalovanému k užívání byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, území , adresa, , na adrese , adresa, , a to na dobu určitou do , datum, . Žalovaný se na oplátku zavázal platit nájemné a zálohy na služby dle platného evidenčního listu (nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, evidenčními listy platnými od , datum, , od , datum, a od , datum, ). Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou nájemného a záloh, a to počínaje měsícem , Anonymizováno, , v důsledku čehož žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu, přičemž výpověď byla doručena žalovanému dne , datum, (výpovědí z nájmu bytu ze dne , datum, včetně dodejky). Žalovaný se rovněž ocitl v prodlení s úhradou vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, , jehož nedoplatek činil částku , částka, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužného nájemného, a to i předžalobní upomínkou prostřednictvím svého právního zástupce (vyúčtováním služeb za rok 2023, upomínkami ze dne , datum, ze dne , datum, včetně dodejky, a ze dne , datum, včetně doručenky, předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího lístku). V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil.5. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázala, jako pronajímatel, přenechat žalovanému, jako nájemci, věc (v tomto případě bytovou jednotku) k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal za to žalobkyni platit nájemné a nedoplatky vyúčtování služeb. Žalovaný však byt žalobkyni nepředal po skončení nájemní smlouvy a nadále jej užíval bez právního důvodu i po uplynutí lhůty k odevzdání, čímž se bezdůvodně obohatil dle § 2991 o. z. na úkor žalobkyně, a to co do částky odpovídající nájemnému a zálohám na služby za každý měsíc. Žalovaný k dnešnímu dni na svůj dluh ničeho neuhradil. Soud tak žalobkyni tyto částky ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal.7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný svůj dluh neplnil řádně a včas, tj. ve lhůtách stanovených ve výzvách žalobkyně, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to náhrada nákladů řízení však účelně vynaložených. Žalobkyně je městskou částí, jednotkou místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je povinna spravovat svěřený i vlastní majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je přitom vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není zde proto zásadně důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, kterým je advokát (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1180/10; nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 195/11; nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 376/12). Není tím však vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení nájemného ze smlouvy o nájmu bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné shledat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené.9. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši , částka, , neboť se jedná o náklad nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu a paušální náhradu, jež by byla žalobkyni přiznána za jednotlivé procesní úkony jako účastníku bez právního zastoupení, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.10. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby).11. Lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem byla určena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a platební místo pro náhradu nákladů řízení k rukám advokáta stanoví § 149 odst. 1 o. s. ř.