12 C 47/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela distančním způsobem s žalobkyní dne , datum, . Žalované byl na základě uvedené smlouvy poskytnut úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru žalobkyní dne , datum, . Dluh nebyl žalovanou uhrazen ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši , částka, , zatímco žalovaná se zavázala vrátit jej žalobkyni se smluvním úrokem v 72 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni v kalendářním měsíci, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni , datum, . Pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru byl sjednán poplatek za první upomínku ve výši , částka, a za druhou upomínku ve výši , částka, . Žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, (smlouvou, předsmluvními informacemi, posouzením úvěryschopnosti žalované, výpisy z účtu žalobkyně). Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, když sjednané splátky nehradila řádně a včas, a to i přes opětovné upomínky žalobkyně (upomínkami ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně podacích lístků). Žalobkyně následně zesplatnila úvěr ke dni , datum, , kdy neuhrazená výše jistiny dluhu činila , částka, , a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího lístku). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na předmětný dluh něčeho uhradila.5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu.7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky (žalobkyní coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., a to distančním způsobem (§ 562 odst. 1 o. z.). Žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měla žalobkyni splatit včetně úroků z úvěru v 72 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná poskytnutou částku nezaplatila, tudíž jí tuto povinnost uložil soud rozsudkem.8. Žalovaná řádně a včas nezaplatila poskytnuté peněžní prostředky, tudíž se dostala dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).9. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro , adresa, . Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, do , datum, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I a II stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.