12 C 65/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše , částka, , zatímco žalovaná se jej zavázala vrátit do sjednaného data včetně poplatků. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny dluhu po splatnosti. Žalobkyně vyplatila poskytla žalované úvěr na její účet částku ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaná se však ocitla v prodlení, když i svůj dluh zcela neuhradila, jehož jistina zůstává neuhrazena co do částky ve výši , částka, . Žalobkyně se rovněž domáhá smluvní pokuty ve výši , částka, , a to za prvních 90 dnů prodlení žalované s úhradou dluhu, a dále smluvního úroku z úvěru ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, . Žalovaná na svůj dluh již dále ničeho neuhradila, a to i přes předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši , částka, . Tuto částku žalobkyně poskytla žalované téhož dne. Žalovaná se zavázala jistinu úvěru ve výši , částka, vrátit a zaplatit spolu s poplatky , částka, a smluvním úrokem z úvěru ve výši 0,933 % denně (smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, předsmluvními informacemi, sazebníkem žalobkyně, potvrzením o poskytnutí úvěru, potvrzením o ověřovací platbě, metodikou posuzovánı́ úvěruschopnosti, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, ověřením účtu žalované, bankovním ID žalované). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, a to jak žalobkyní, tak i právním zástupcem žalobkyně, jehož celková výše k uvedenému činila ke dni , datum, částku , částka, . (upomínkou ze dne , datum, , předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího lístku).5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaná vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.7. Soud dospěl k závěru, že smluvní závazek vznikl platně. Žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru, což stvrdila prostředky umožňujícími uzavřít smlouvu dálkovým způsobem. Žalobkyně po uzavření smlouvy poskytla žalované požadovanou částku ve výši , částka, . Strany si dále ve smlouvě sjednaly, že žalovaná uhradí jistinu ve výši , částka, spolu s poplatky ve výši , částka, a smluvním úrokem z úvěru. Pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce , částka, , jejíž denní výši soud shledal přiměřenou a důvodnou s ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky.8. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě svůj dluh neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanský zákoník), a žalobkyně je tak oprávněna požadovat po žalované vedle dlužné částky a úroku rovněž úrok z prodlení (ust. § 1970 občanský zákoník). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Z uvedených důvodů soud žalobě ve výroku I. plně vyhověl.10. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.