14 C 15/2025-64 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo zpočátku spokojené, v průběhu roku 2023 se začaly projevovat problémy, které se manželům nepovedlo vyřešit, což vedlo k citovému odcizení. Ze strany manžela docházelo k fyzickému i psychickému napadání manželky. Od počátku roku 2024 manželé nevedou společnou domácnost, od září 2024 žijí odděleně.2. Manžel se k návrhu manželky v plném rozsahu připojil a s návrhem na rozvod souhlasil s tím, že společnou domácnost nevedou od října 2023 a dále vylíčil, v čem spatřuje příčiny rozvratu manželství.3. Uvedené podání však bylo manželem učiněno v elektronické podobě (emailem) bez zaručeného podpisu a nebylo do 3 dnů doplněno originálem, tedy k němu soud nemohl přihlížet (§ 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“) a nebylo možné považovat návrh manželů za návrh společný ve smyslu § 384 odst. 2 zákona č. 292/2012 Sb. o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z.ř.s.“).4. Manželka je státní příslušnicí Ukrajiny, manžel je státním příslušníkem České republiky, oba manželé mají bydliště na území České republiky. Bydlištěm manželů je založena pravomoc (příslušnost) českých soudů a rozhodné právo české republiky v souladu čl. 30 odst. 2 a 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, zveřejněnou pod č. 123/2002 Sb. m. s.5. Z prvního nařízeného jednání se manžel omluvil s tím, že z pracovních důvodů se zdržuje v zahraničí a sdělil soudu termín, kdy se bude zdržovat v České republice. V návaznosti na to, soud nařídil jednání v tomto manželem uvedeném termínu. Manžel se přesto k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti manžela a upustil od jeho výslechu (§ 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 389 z. ř. š.)6. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, , oba manželé do manželství vstupovali svobodní (oddacím listem). Manželství zůstalo bezdětné. Manželka má vyživovací povinnost k nezletilé dceři , datum, ze dne , datum, ). Manželka vypověděla, že nejméně od září 2024 manželé nevedou společnou domácnost, manželství je hluboce a nenapravitelně rozvráceno a o jeho obnovu již nemá zájem. Příčiny rozvratu manželství spatřuje v rozdílnosti povah a názorů na společný život (výpovědí manželky).7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.8. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.9. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.10. Soud konstatuje, že manželství je vzájemným vztahem dvou rovnoprávných lidí, přičemž občanský zákoník stanoví, že pro rozvod postačuje, pokud i jen jeden z manželů nechce v rozvráceném manželství setrvat. Z tvrzení manželky, jakož i vyjádření (byť nepodepsaného) manžela je zjevné, že manželé spolu již dlouhodobě nežijí, nevedou společnou domácnost, ani netvoří manželské společenství ve smyslu § 758 o. z., neposkytují si vzájemnou podporu a péči, nepečují o nezletilé děti (manželství zůstalo bezdětné), manželství tak neplní žádnou ze svých funkcí. Manželka jasně a kategoricky vyloučila možnost obnovy společného soužití, příčiny rozvratu manželství spatřuje v rozdílnosti povah a názorů na společných život. Výpověď manželky stran rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství soud hodnotí jako pravdivou.11. Pokud se týká toho, kdo zapříčinil rozvrat manželství, soud je toho názoru, že na rozvratu manželství se stejnou měrou podíleli oba manželé. Soud má za to, že v manželství, jakož i v jiném partnerském vztahu, je situace obvykle taková, že pokud již dojde k rozvratu manželství (partnerského vztahu), tak se na této skutečnosti podíleli oba manželé stejnou měrou, ačkoliv to mohou subjektivně vnímat odlišně.12. S ohledem na shora uvedené, když soud neshledal žádné zákonné překážky, které by bránily rozvodu manželství, rozhodl tak, že manželství účastníků řízení dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl.13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), když pro aplikaci věty druhé tohoto zákonného ustanovení soud podmínky neshledal.