14 C 27/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne , datum, distančním způsobem uzavřela Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) a dne , datum, poskytla žalované bezhotovostní úvěr v částce , částka, . Žalovaná se tento úvěr zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 66,28 % ročně, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci počínaje lednem 2024. V uvedené výši splátek je zahrnuto též pojištění schopnosti splácet v částce , částka, měsíčně. Žalovaná však sjednané splátky nehradila pravidelně a v plné výši, když uhradila 6 splátek a na další splátku toliko částku , částka, . Tato částečná a poslední úhrada byla žalovanou provedena dne , datum, . Vzhledem k nastalému prodlení žalované s úhradou splátek bylo žalobkyní ke dni , datum, přistoupeno ke zesplatnění úvěru. Žalovaná však ani na předžalobní výzvu neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z šetření soudu bylo zjištěno, že projednávaná věc má cizí prvek, neboť žalovaná je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice; soud se tedy nejprve zabýval otázkou pravomoci a rozhodného práva a dospěl k závěru, že pravomoc soudu je založena bydlištěm žalované v České republice podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.) a rozhodným právem je dle ujednání účastníků ve smlouvě o úvěru, jakož i s ohledem na místo uzavření smlouvy, právo české dle čl. 48 odst. 1 a 2 uvedené mezinárodní smlouvy.4. První jednaní ve věci, nařízené na den , datum, , se v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uskutečnilo pouze za přítomnosti strany žalující, neboť žalovaná, jež byla o konání jednání řádně a včas vyrozuměna (doručení předvolání bylo vykázáno dnem , datum, ), se k jednání bez omluvy nedostavila.5. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:6. Mezi účastníky byla dne , datum, distančním způsobem uzavřena Smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v částce , částka, a žalovaná se naopak zavázala tento úvěr splatit v 48 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 66,28 % ročně. Žalovaná si dále sjednala pojištění schopnosti úvěr splácet s pojistným v částce , částka, měsíčně. Celkem se tedy žalovaná zavázala k úhradě částky , částka, (Smlouva; Příloha č. , hodnota, – Pojištění schopnosti splácet úvěr; Předsmluvní formulář; Přihláška do pojištění; Fotokopie povolení k pobytu; Oznámení o schválení úvěru).7. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě údajů uvedených žalovanou a lustrací její osoby v registrech SOLUS a NRKI. V registru SOLUS žalovaná žádnž záznam ke dni , datum, neměla, nebankovní registru pak ukazuje již značné zadlužení žalované, kdy jsou evidovány aktivní žádosti u devíti institucí a zadlužení žalované ve vši , částka, Při porovnávání příjmů a výdajů žalované pak žalobkyně kalkulovala s čistým měsíčním příjmem žalované v částce , částka, a výdaji v částce , částka, , kdy žalovaná uvedla náklady na bydlení v částce , částka, s tím, že bydlení má vlastní, částku , částka, si žalobkyně dovodila z § 2 zákona č. 110/2006 Sb., zákona o životním a existenčním minimu. Žalovaná doložila žalobkyni příjem z podnikání daňovým přiznáním za rok 2022 z něhož vyplývá, že žalovaná měla příjmy , částka, , výdaje , částka, , po odečtení daně tak příjem žalované v roce 2022 vychází průměrně ve výši , částka, měsíčně (Hodnocení klienta; Výpis z NRKI; Výpis z registru SOLUS; Daňové přiznání žalované za rok 2022).8. Žalované byla dne , datum, vyplacena částka , částka, (Doklad o vyplacení úvěru).9. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, takto uhradila ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, celkem , hodnota, splátek po , částka, a dne , datum, uhradila částku , částka, , tj. celkem , částka, . Žalobkyně žalovanou o úhradu splátek opakovaně upomínala a následně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Po zesplatnění úvěru neuhradila žalovaná ničeho (Splátkový kalendář; Přehled uhrazených splátek; Výzva ze dne , datum, ; Výzva ze dne , datum, ; Výzva ze dne , datum, ; Výzva ze dne , datum, ; Zesplatnění úvěru ze dne , datum, ; Předžalobní výzva ze dne , datum, + Podací arch z téhož dne).10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 420 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2).16. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plit v důsledku prodlení věřitele.22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Po stránce právní soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovan