14 C 41/2025-36 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s odůvodněním, že žalovaný přislíbil žalobkyni zajištění právních služeb v souvislosti s vymáháním nároků otce žalobkyně v České republice, načež mu žalobkyně na účet zaslala dne , datum, zálohu ve výši , částka, a dne , datum, ve výši 3 500 EUR. K poskytnutí žádných služeb nedošlo a žalovaný žalobkyni tuto částku nevrátil.2. Žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Potvrdil, že částku , částka, od žalobkyně přijal a učinil tak důvodně, neboť se jednalo o úplatu za služby, které žalovaný poskytl otci žalobkyně. Konkrétně částka , částka, byla odměnou za založení anglické společnosti, kterou žalovaný následně převedl na otce žalobkyně a částka , částka, odměna za založení dvou českých společností, které dosud na otce žalobkyně převedeny nebyly, nicméně v jedné z nich otec žalobkyně figuruje jako společník. Otec žalobkyně pak žalobci neuhradil další náklady na provoz těchto společností, spočívající v nákladech za sídlo, účetnictví a podobně.3. Šetřením soudu bylo zjištěno, že oba účastníci jsou státními příslušníky Ukrajiny. V řízení je tak dán cizí prvek a soud se nejprve zabýval otázkou pravomoci (mezinárodní příslušnosti) soudu a otázkou rozhodného práva. Ve vztahu k účastníkům řízení bylo dále zjištěno, že žalobkyně i žalovaný jsou evidováni k pobytu na území ČR, žalobkyně od , datum, , žalovaný od , datum, . Pro účely posouzení pravomoci soudu a určení rozhodného práva soud věc předběžně posoudil tak, že se jedná o nárok na plnění z bezdůvodného obohacení, který je vztahem závazkovým, otázku rozhodného práva si účastníci nijak neupravili. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských a obchodních věcech zveřejněná pod č. 123/2002 Sb. m. s. otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, aplikoval soud nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V posuzované věci se nejedná o bezdůvodné obohacení úzce související se smluvním vztahem mezi stranami (když na základě předběžného posouzení soudu k uzavření smlouvy mezi účastníky nedošlo), kdy by žalobkyně měla na výběr danou příslušnost soudu dle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení, ani bezdůvodného obohacení, k němu došlo v souvislosti s deliktním či kvazideliktním jednáním žalovaného, u něhož by žalobkyně měla na výběr danou mezinárodní příslušnost soudu podle čl. 7 odst. 2 Nařízení, tedy se určení pravomoci řídí obecným pravidlem upraveným v čl. 4 odst. 1 Nařízení, dle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovaný u soudů tohoto členského státu. Jelikož žalovaný má bydliště na území České republiky, je tím dle citovaného čl. 4 odst. 1 Nařízení založena pravomoc (příslušnost) českých soudů.4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:5. Mezi účastníky bylo nesporné, že z účtu vedeného na jméno žalobkyně žalobce obdržel na svůj účet dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (viz prohlášení žalovaného při jednání dne , datum, ). Uvedené vyplývá také z listinných důkazů, konkrétně z potvrzení o provedené platbě. V oddílu informace o platbě (Remittance Information) je uvedeno „, Anonymizováno, “ tj. , Anonymizováno, .6. Mezi společností , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , zastoupenou žalovaném jako obstaravatelem a panem , jméno FO, , nar. , datum, , který je otcem žalobkyně, jako klientem byla dne , datum, podepsána smlouva, kterou se obstaravatel zavázal jednat jako zástupce klienta a jménem klienta provádět sám nebo prostřednictvím jiných osob pro klienta poradenskou činnost, a to zejména v oblasti právní, finanční, účetní, daňové a stavebně-technických či jiných oblastech, zejména v souvislosti s prováděním výstavby domů a jejím financování ze strany společnosti jako developera na pozemcích v kat. úz. , Anonymizováno, strany sjednaly právo obstaravatele na odměnu ve výši , částka, za hodinu, s tím, že do 10. dne daného měsíce klient uhradí paušální částku , částka, , která zahrnuje činnost obstaravatele v rozsahu 12 hodin s tím, že činnost nad rámec bude vyúčtována v následujícím měsíci. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, s možností automatického prodloužení.7. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, bylo zjištěno, že společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne , datum, , jednatelem společnosti je společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , kterou při výkonu zastupuje žalovaný, společníky jsou společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, s podílem 25 % a pan , jméno FO, , nar. , datum, (otec žalobkyně) s podílem 75 %.8. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, bylo zjištěno, že společnost byla založena a zapsána do obchodního rejstříku dne , datum, , jednatelem společnosti je společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , kterou při výkonu zastupuje žalovaný, jediným společníkem je společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, .9. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky bylo nesporné, že z účtu vedeného na jméno žalobkyně žalobce obdržel na svůj účet dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, a tyto peněžní prostředky si žalovaný ponechal. Mezi účastníky nedošlo k uzavření žádné smlouvy, a to ani písemné, ani ústní. Mezi společností , Anonymizováno, , jednající žalovaným, jako obstaravatelem a panem , jméno FO, , nar. , datum, , který je otcem žalobkyně, jako klientem byla dne , datum, podepsána smlouva, kterou se obstaravatel zavázal jednat jako zástupce klienta a jménem klienta provádět sám nebo prostřednictvím jiných osob pro klienta poradenskou činnost. Za poskytování služeb byla sjednána jak paušální, tak hodinová odměna nad rámec paušálu. Zda a v jakém rozsahu došlo k poskytnutí služeb a jak tyto byly vyúčtovány, potažmo jak tato činnost měla souviset s projednávanou věcí, žalovaný před výzvu soudu nedotvrdil. Dne , datum, byly založeny a do obchodního rejstříku zapsány společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, a , právnická osoba, , IČO: , IČO, , které jsou vzájemně propojeny a v nichž figuruje žalovaný i otec žalobkyně.10. Pokud jde určení rozhodného práva, pak soud dospěl k závěru, že rozhodné právo je právo české dle čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 10 odst. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007. Čl. 2 odst. 1 výslovně uvádí, že škodou se rozumí následky bezdůvodného obohacení, konkrétní pravidla pro určení rozhodného práva pak upravuje článek 10. Z článku 10 pak soud pravomoc českých soudů určil dle odstavce čtvrtého, který stanoví použití práva země, s níž je mimosmluvní závazkový vztah vzniklý z bezdůvodného obohacení úžeji spojen, když v posuzované věci měla být žalovaným vyvíjena činnost na území České republiky, kde žalovaný fakticky bydlí a je evidován k pobytu. Rozhodné právo nemohlo být určeno dle bodu 1 čl. 10, jelikož nebylo zjištěno, že by nárok z bezdůvodného obohacení souvisel s jiným existujícím vztahem mezi stranami, ani dle bodu 2 čl. 10, neboť účastníci neměli v okamžiku rozhodné skutečnosti (zaslání peněžních prostředků na účet žalovaného) bydliště ve stejné zemi (žalobkyně je evidována v ČR k pobytu až od , datum, ). Dle odst. 3 čl. 10, je rozhodným právem právo země, kde k bezdůvodnému obohacení došlo, přičemž účet žalovaného, na který byly zaslány peněžní prostředky, je veden bankou se sídlem v Německu, přicházelo by tak v úvahu právo německé. Jelikož je však závazek úžeji spojen s Českou republikou, je namístě určit příslušnost dle bodu 4. čl. 10, který upravuje přednost práva země, s níž je závazkový vztah úžeji spojen, než je země určená dle předchozích odstavců.11. Podle ustanovení 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zap