ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2025:15.C.25.2025.1 Datum: 2025-02-26 Předmět: o 13 863,93 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb." []
O co šlo: o 13 863,93 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č.)
1. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela Smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), kterou se zavázala dodávat žalovanému zemní plyn do odběrného místa na adrese , adresa, (dále jen „Odběrné místo“) a žalovaný se naopak zavázal tento plyn odebírat a platit za něj sjednanou cenu. Smluvní strany si pro případ prodlení žalovaného s úhradou ceny přesahujícího 10 dnů ujednaly smluvní pokutu v částce , částka, a pro případ prodlení přesahujícího 30 dnů pak ještě dodatečnou smluvní pokutu v částce , částka, . Za období od , datum, do , datum, byla žalovanému dne , datum, vystavena faktura č. , hodnota, (dále jen „faktura“) znějící na částku , částka, s datem splatnosti dne , datum, . Žalovaný na fakturu ani přes urgenci ze strany žalobkyně neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaný nereagoval na předmětnou výzvu soudu opatřenou doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., právnická osoba, řízení byl prokázán tento skutkový stav:5. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena Smlouva, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a ceník žalobkyně (dále jen „podmínky“ a „ceník“). Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa a žalovaný se jej zavázal odebírat a platit za něj sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (smlouva).6. Pro případ prodlení žalovaného byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta v částce , částka, za každý jednotlivý případ prodlení (ceník; podmínky).7. Za období od , datum, do , datum, byla žalovanému dne , datum, vystavena faktura znějící na částku , částka, s datem splatnosti dne , datum, (faktura).8. Žalovaný však neuhradil ničeho, pročež mu byla zaslána upomínka (upomínka ze dne , datum, , , datum, + neúspěšná dodejka).9. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).10. Podle § 72 odst. 2 věty první energetického zákona „Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.“11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“12. Podle § 1968 věty první o. z. „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.“13. Podle § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“14. Vzhledem k prokázanému skutkovému stavu soud žalobkyni s odkazem na § 72 odst. 2 větu první energetického zákona přiznal nárok na zaplacení částky , částka, představující neuhrazenou cenu za dodaný plyn a související služby. S odkazem na § 2048 odst. 1 o. z. pak soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce , částka, , když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. ocitl pouze ohledně výše uvedené částky vyúčtované fakturou a současně je ze smlouvy, podmínek a ceníku bezpečně zřejmé, že mezi účastníky nebyla sjednána žádná „dodatečná smluvní pokuta“. Co do částky , částka, představující takovou dodatečnou smluvní pokutu proto soud žalobu zamítl.15. S odkazem na § 1970 o. z. pak soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky vyúčtované fakturou. Počátek prodlení soud v souladu s žalobním návrhem stanovil na den následující po splatnosti faktury.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, podle doby poskytnutí úkonu právní služby (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .17. Ačkoliv se žalobkyně domnívala, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro , adresa, .18. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.