22 C 57/2025-36 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 28. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 790 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Provident financial, s. r. o., uzavřela s žalovaným dne 18. 11. 2010 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 27 540 Kč skládající se z jistiny půjčky a 15 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 12 540 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč, poslední splátka (ve výši 105 Kč) byla splatná dne 12. 1. 2012. Žalovaný uhradil celkovou částku 5 350 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20 790 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 11 323,53 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 9 466,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 19 106,44 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 20 790 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Provident financial, s. r. o., uzavřela s žalovaným dne 18. 11. 2010 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč, poslední splátka (ve výši 105 Kč) byla splatná dne 12. 1. 2012. Žalovaný uhradil celkovou částku 5 350 Kč, RPSN bylo ve výši 224,25 %, žalovaný zaplatil částku 5 350 Kč (smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2010). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne 21. 9. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2024 s podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 3. 6. 2024 (předžalobní výzva ze dne 3. 6. 2024 s podacím lístkem ze dne 4. 6. 2024).5. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „s. o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do dni 24. 2. 2013 (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Dle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1 a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.8. Podle § 39 s. o. z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 451 odst. 1 s. o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdroj10. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Provident a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které Provident poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Provident vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.13. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.14. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí při sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 60 splátkách 224,28 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v listopadu roku 2010 činila 14,66 %. Ve smlouvě byla tedy více než patnáctinásobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je již v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 39 s. o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ).15. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou Provident své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, která činí 9 650 Kč (15 000 - 5 350), kdy soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil částku 5 350 Kč.16. Ohledně úroku z prodlení soud postupoval v souladu s § 1970 o. z. a žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny ode dne následujícího po splatnosti určené v oznámení o postoupení pohledávky (ve spojení s § 573 o. z.), prostřednictvím kterého se žalovaný dozvěděl o povinnosti uhradit dluh z bezdůvodného obohacení, kdy ve výši úroku z prodlení byl soud vázán navrhovaným petitem žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok II.), neboť je-li smlouva o úvěru absolutně neplatná, nemá žalobkyně nárok na nároku ze smlouvy vzniklé (poplatky apod.).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný sice byl z větší části úspěšný (úspěch žalovaného v rozsahu 53,58 % a úspěchu žalobce v rozsahu 46,42 %), avšak žádné náklady mu nevznikly.18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.