34 C 374/2024-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, , skládající se z nesplacené jistiny ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , a dále poplatku spojeného s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a úroků z prodlení. Uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva o úvěru“) na základě které poskytla žalovanému na její bankovní účet , částka, . Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit vždy v pravidelných měsíčních splátkách. Zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný však na úvěr nic nehradil, k zesplatnění úvěru proto došlo , datum, . Žalobkyně uplatnila nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky s odkazem na sazebník, který je nedílnou součástí smlouvy a odpovídá prodlení žalovaného, které činí více než 197 dnů. Nárok na smluvní pokutu uplatnila s odkazem na smluvní ujednání, a to ve výši 0,1% denně z aktuální výše dlužné částky za období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů., právnická osoba, řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav:5. Žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému , částka, převodem na jeho bankovní účet (smlouvou o úvěru, potvrzením o schváleném úvěru a potvrzením o provedené platbě). Žalovaný byl před uzavřením smlouvy prověřen dokladem totožnosti, dále byl ověřen v rámci ověřovací databáze a dále byly zkoumány příjmy a výdaje žalovaného (doklady o ověření úvěruschopnosti). Žalovaný se ve smlouvě zavázala splácet sjednané úroky ve výši 40 % měsíčně, a to vždy nejpozději 12. den v měsíci. Předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr bylo sjednáno ve výši 5544 %. Samotná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, s tím, že jistinu úvěru splatí žalovaná nejpozději při ukončení smlouvy. Dluh se měl stát splatným okamžitě v případě, že žalovaný neuhradí závazek, s jehož úhradou je v prodlení, ani do 30 dnů od písemné výzvy. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jakékoliv části úvěru (úroků či jistiny) si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky (smlouvou o úvěru). Dále byly podle sazebníku, který byl nedílnou součástí smlouvy, sjednány poplatky spojené s uplatněním pohledávky (sazebníkem poplatků). Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto mu žalobkyně dopisem ze dne , datum, , který mu odeslala téhož dne, oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru (oznámením o zesplatnění úvěru a potvrzením o odeslání). Žalovaný však nic neuhradil a proto ho žalobkyně vyzvala ještě předžalobní výzvou (předžalobní výzvou a potvrzením o odeslání).6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal splácet pravidelně měsíčně úroky z úvěru ve výši 40 %. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.11. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplácel řádně a včas. Pohledávka, jejíhož plnění se žalobkyně domáhá, byla řádně zesplatněna a vyčíslena dle úvěrových podmínek, a to včetně smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud dále zhodnotil, že sjednané úroky a náklady spojené prodlením žalovaného nejsou nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na prodlení žalovaného, žalobkyni též vzniklo právo na uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně řádně žádala úroky z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění dluhu, tj. ode dne , datum, . Z výše uvedených důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.13. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.