46 C 179/2024-151 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že , Anonymizováno, p. č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m², zastavěná plocha a nádvoří, a , Anonymizováno, p. č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m², , Anonymizováno, , oba zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném u , právnická osoba, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (souhrnně dále jen „, Anonymizováno, “), jsou ve vlastnictví žalobkyně.2. Tento svůj žalobou vznesený nárok odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný je jako vlastník , Anonymizováno, zapsán v katastru nemovitostí neoprávněně, když pro přechod vlastnického práva k , Anonymizováno, z osoby žalobkyně na osobu žalovaného nebyly splněny podmínky stanovené § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., zákona o přechodu některých věcí z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, do vlastnictví , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “). Žalobkyně má konkrétně za to, že nebyla splněna podmínka faktického hospodaření s , Anonymizováno, ke dni účinnosti , Anonymizováno, .3. Žalobkyně v dané souvislosti poukázala na řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , v nichž měl žalovaný postavení strany žalující, a v nichž soud dovodil, že žalovaný s , Anonymizováno, ke dni účinnosti , Anonymizováno, fakticky nehospodařil a k přechodu vlastnického práva k , Anonymizováno, z , Anonymizováno, žalobkyně na osobu žalovaného proto nedošlo (předmětem daných řízení nebylo určení vlastnického práva k , Anonymizováno, – pozn. soudu).4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatňovaný vůči němu žalobou zcela neuznává, neboť má za to, že všechny podmínky stanovené § 1 odst. 1 Zákona splněny byly a k přechodu vlastnického práva k , Anonymizováno, na jeho osobu tudíž došlo. Ohledně podmínky faktického hospodaření s , Anonymizováno, ke dni účinnosti , Anonymizováno, poukázal žalovaný na skutečnost, že , Anonymizováno, byly , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 26. 5. 1922 zatíženy , Anonymizováno, , Anonymizováno, a hospodařeno s nimi tudíž, ke dni účinnosti , Anonymizováno, , bylo tím způsobem, že oprávněným osobám byl umožněn nerušený výkon uvedeného práva. , Anonymizováno, , že žalovaný s , Anonymizováno, (resp. s , Anonymizováno, p. č. , hodnota, – pozn. soudu) hospodařil prostřednictvím osob oprávněných z uvedené smlouvy, neboť jinou možnost v zásadě ani neměl, pak dle žalovaného přisvědčil také , Anonymizováno, soud v , Anonymizováno, v rozsudku ze dne 25. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , jímž rozhodl o odvolání žalovaného proti , Anonymizováno, zdejšího soudu ze dne 13. 4. 2021, č. j. , spisová značka, (tento názor , Anonymizováno, soudu se ovšem do výroků jeho rozsudku nepromítl – pozn. soudu). K závěru o splnění podmínky faktického hospodaření tím, že byl oprávněným osobám umožněn nerušený výkon , Anonymizováno, práva se pak , Anonymizováno, soud v , Anonymizováno, dle žalovaného přiklonil též v jiných, skutkově a právně obdobných, případech (např. , Anonymizováno, ze dne 18. 11. 2021, č. j. , spisová značka, ).5. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně replikou, v níž poukázala na , Anonymizováno, , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne 10. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , kdy ve skutkově a právně obdobné věci vedené mezi týmiž účastníky v totožném procesním postavení, bylo , Anonymizováno, právo žalobkyně na pozemek zatížený v době nabytí účinnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, potvrzeno, resp. byla potvrzena argumentace zdejšího soudu uvedená v , Anonymizováno, ze dne 29. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , která dovodila nesplnění podmínky faktického hospodaření na daném pozemku v době nabytí účinnosti , Anonymizováno, . Existence judikatury, na kterou nyní ve svém vyjádření k žalobě odkazoval žalovaný, si přitom byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, při tomto svém rozhodování vědom, avšak v ní shrnuté závěry o , Anonymizováno, , Anonymizováno, práva označil za exces.6. První jednání ve věci se uskutečnilo dne 12. 11. 2024, přičemž po udělení poučení podle § 118a odst. 1 a 3, § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníkům a odročení jednání, byla následně žaloba doplněna o skutková tvrzení a důkazy týkající se historického vývoje vlastnictví , Anonymizováno, a práva stavby na nich; dále došlo k doplnění procesní obrany o tvrzení a důkazy týkající se faktického hospodaření ke dni účinnosti , Anonymizováno, .7. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že , Anonymizováno, jsou součástí původního , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, zapsaného ve , Anonymizováno, č. , hodnota, nazvané „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Dne 26. 5. 1922 přitom byla mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro postavení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřena , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou bylo na části uvedeného , Anonymizováno, zřízeno , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Toto právo bylo dne 22. 7. 1922 vloženo na , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, (zmíněná část , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, byl později rozdělen, mj. i na , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, , který byl ovšem opět , Anonymizováno, , a to na , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, s , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, . Podle nového číslování se pak jedná o , Anonymizováno, p. č. , hodnota, s , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, p. č. , hodnota, – tedy o , Anonymizováno, . , Anonymizováno, právo k , Anonymizováno, zřízené uvedenou , Anonymizováno, bylo v , Anonymizováno, , Anonymizováno, zapsáno na dobu 80 let, resp. do dne 15. 6. 2002.8. , Anonymizováno, právo k , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jeho přechodu ze , právnická osoba, na právní nástupce pak dle žalobkyně vyplývá z § 9 odst. 2 zákona č. 126/1920 Sb., zákona o , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podle kterého jmění, fondy i závazky , právnická osoba, přešly do vlastnictví státu. Současně podle žalobkyně platí, že vzhledem k čl. 4 odst. 4 a čl. 7 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ústavního zákona o československé federaci, náleželo vlastnické právo k , Anonymizováno, přímo jí (resp. , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, coby jejímu , Anonymizováno, , Anonymizováno, – pozn. soudu) a nikoli , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , když podle zmíněných zákonných ustanovení do vlastnictví federace spadal majetek, jenž byl ve státním vlastnictví a jenž sloužil k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti, zatímco do vlastnictví jednotlivých států spadal ostatní státní majetek (do působnosti , Anonymizováno, spadala např. , Anonymizováno, politika, měna atd.). Ke dni účinnosti , Anonymizováno, byly dle žalobkyně , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, evidovány na „, Anonymizováno, . , Anonymizováno, – , Anonymizováno, “.9. Žalovaný v doplnění procesní obrany poukázal na skutečnost, že judikatura , Anonymizováno, soudu (usnesení ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. , spisová značka, ) za , Anonymizováno, s , Anonymizováno, věcí považuje i její přenechání do nájmu. Žalovaný tedy setrvává v přesvědčení, že ke dni účinnosti , Anonymizováno, s , Anonymizováno, reálně hospodařil, a to prostřednictvím subjektů oprávněných z výše uvedené smlouvy o stavebním právu, když těm v souladu se zákonem č. 88/1947 Sb., zákonem o právu stavby, umožnil nerušený výkon jejich užívacího a požívacího práva k , Anonymizováno, , když tato práva měla dle výše uvedené , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, trvat až do dne 15. 6. 2002.10. Žalovaný současně připustil, že pachtovné, jež bylo výše uvedenou , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, sjednáno, ke dni účinnosti Zákona nevybíral pro jeho symbolickou výši, jež dle jeho názoru nepředstavovala adekvátní náhradu za umožnění výkonu již zmíněného užívacího a požívacího práva k , Anonymizováno, .11. Žalovaný rovněž nově vznesl námitku vydržení, když poukázal na skutečnost, že jemu svědčící vlastnické právo k , Anonymizováno, bylo do katastru , Anonymizováno, zapsáno již v roce 2001, avšak žalobkyně jej žalobou napadla až nyní, v roce 2024. V mezidobí přitom žalobkyně svůj právní zájem na , Anonymizováno, žádným způsobem neprojevovala. Z tohoto přístupu žalobkyně tak žalovaný usuzuje, že žalobkyně sama měla po celou dobu za to, že , Anonymizováno, právo k , Anonymizováno, svědčí žalovanému. Žalovaný tak dle svého názoru , Anonymizováno, právo k , Anonymizováno, vydržel přinejmen