46 C 316/2024-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou dne , datum, uzavřela , Anonymizováno, a následně poskytla žalované na , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , č. účtu, (dále jen „, Anonymizováno, “) , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částce 10 000 Kč. Žalovaná se za poskytnutí této , Anonymizováno, zavázala uhradit poplatek v částce 3 250 Kč, jenž byl spolu s jistinou splatný dne , datum, . Žalobkyně před uzavřením uvedené smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě ověřených informací získaných od žalované. Žalovaná však výše uvedený závazek splnila pouze částečně, když i přes předžalobní výzvu uhradila toliko částku 6 370 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Mezi účastníky byla dne , datum, distančním způsobem uzavřena , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částce 10 000 Kč a žalovaná se tuto , Anonymizováno, zavázala do , datum, vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí , Anonymizováno, v částce 3 250 Kč (, Anonymizováno, ; , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).6. Žalobkyně uvedenou , Anonymizováno, žalované poskytla (, Anonymizováno, z , Anonymizováno, ).7. Žalovaná však ke sjednanému datu splatnosti neuhradila ničeho a o zaplacení musela být opakovaně upomínána (, Anonymizováno, ze dne , datum, ; Upomínka ze dne , datum, ; , Anonymizováno, ze dne , datum, ; , Anonymizováno, ze dne , datum, ; , Anonymizováno, ze dne , datum, ).8. Žalované byla zaslána , Anonymizováno, výzva (, Anonymizováno, výzva ze dne , datum, + , Anonymizováno, lístek z téhož dne).9. Zjištěný skutkový stav věci soud po právní stránce posoudil takto:10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“) je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a s ohledem na § 4 Zákona soud na danou věc právní úpravu v Zákoně obsaženou aplikoval. Podle § 86 Zákona tak bylo povinností žalobkyně před uzavřením Smlouvy posuzovat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně posuzování úvěruschopnosti žalované tvrdila, avšak ani na výzvu soudu podle § 118a o. s. ř. nepředložila k tomuto tvrzení jediný důkaz. Soud byl proto s odkazem na § 87 odst. 1 Zákona nucen shledat Smlouvu absolutně neplatnou a přiřknout žalobkyni toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při určení výše bezdůvodného obohacení pak soud vycházel z nesporného tvrzení žalobkyně o úhradě částky 6 370 Kč, a uložil proto žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 630 Kč. Dále soud žalobkyni s odkazem na § 1970 o. z. přiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 3 630 Kč od , datum, do zaplacení, když za počátek prodlení v souladu s § 573 o. z. stanovil třetí pracovní den následující po odeslání předžalobní výzvy.11. Pro absolutní neplatnost Smlouvy pak soud žalobu co do částky 9 360 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 990 Kč od , datum, do zaplacení zamítl.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci méně než poloviční úspěch a žalované žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.13. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř.