59 C 101/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 90 213 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno výroku I tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s její právní předchůdkyní (společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž před jejich uzavřením byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Na základě první smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, vedle které se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 29,49 % ročně a poplatky ve výši 16 333 Kč, vše do , datum, . Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, přičemž zbývající jistina činila ke dni splatnosti 15 882,17 Kč a dlužný poplatek 10 157,83 Kč. Na základě druhé smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč, vedle které se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 21,39 % ročně a poplatky ve výši 37 862 Kč, vše do , datum, . Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, přičemž zbývající jistina činila ke dni splatnosti 35 513,92 Kč a dlužný poplatek 28 659,08 Kč. Obě pohledávky byly následně postoupeny na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, přičemž pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když má žalovaný bydliště v České republice. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, ve spojení s čl. 10 odst. 2 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, je rozhodným právem právo české, když si strany toto právo jako rozhodné zvolily.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Na základě předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.6. Dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 20 000 Kč. Vedle vrácení této částky se zavázal k placení úroku ve výši 88 % a poplatkům v celkové výši 16 333 Kč (úrok, poplatek za zpracování, flexibilní splácení). Dluh měl splácet ve splátkách do , datum, . Smlouva byla uzavřena k žádosti žalovaného ze dne , datum, , ve které uvedl své příjmy a výdaje (zjištěno z této smlouvy a žádosti). Z dlužné částky zaplatil žalovaný pouze 10 293 Kč (zjištěno z tabulky umoření ze dne , datum, k této smlouvě).7. Dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 40 000 Kč. Vedle vrácení této částky se zavázal k placení úroku ve výši 70,40 % a poplatkům v celkové výši 35 522 Kč (úrok, poplatek za zpracování, flexibilní splácení). Dluh měl splácet ve splátkách do , datum, . Smlouva byla uzavřena k žádosti žalovaného ze dne , datum, , ve které uvedl své příjmy a výdaje (zjištěno z této smlouvy a žádosti). Z dlužné částky zaplatil žalovaný pouze 13 689 Kč (zjištěno z tabulky umoření ze dne , datum, k této smlouvě).8. Smlouvou ze dne , datum, byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni (zjištěno z této smlouvy, její přílohy – seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty ze dne , datum, ). Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva (zjištěno z této předžalobní výzvy ze dne , datum, a předmětného podacího lístku).9. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvy, na základě kterých mu bylo poskytnuto 20 000 Kč a 40 000 Kč. Vedle vrácení této částky se zavázal k placení úroku u první smlouvy ve výši 88 % z částky 20 000 Kč ročně a zaplacení poplatků v celkové výši 16 333 Kč. Na tuto smlouvu uhradil celkem 10 293 Kč. U druhé smlouvy se vedle vrácení částky zavázal k zaplacení úroku 70,40 % z částky 40 000 Kč ročně a zaplacení poplatků v celkové výši 35 522 Kč. Na tuto smlouvu uhradil celkem 13 689 Kč. Obě pohledávky byly postoupeny na žalobkyni, předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že obě smlouvy jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku.17. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěrů pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů okolo 7,5 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl tak více než dvanáctinásobný, respektive devítinásobný, oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je v rozporu s dobrými mravy úrok, který je byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).18. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90, rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99, nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020-112), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.“.19. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení sjednaného úroku, ani sjednaných poplatků.20. Žalovanému byla poskytnuta částka 60 000 Kč a s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. V rámci splácení již žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 23 982 Kč a zbývá mu tedy zaplatit částku 36 018 Kč. Co do této částky je žaloba důvodná. Ve zbytku byl návrh žalobkyně zamítnut.21. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost je dána dle výzvy k zaplacení dlužné částky, když se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení. Výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, , lhůta