ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2025:59.C.398.2024.1 Datum: 2025-02-20 Předmět: O 20 109 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", ["smlouva kupní""pojištění odpovědnosti za škodu"]
O co šlo: O 20 109 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č.)
1. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 20 109 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný neměl v období od , datum, do , datum, k vozidlu (osobní automobil nad 2 500 cm3) VIN: , VIN kód, , registrační značky: , SPZ, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Žalovaná částka je složena z vypočtené zákonné denní sazby pro daný druh vozidla vynásobené počtem dní, kdy vozidlo žalované bylo provozováno bez uvedeného pojištění, v celkové výši 19 809 Kč a z poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslané předžalobní upomínce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm na území České republiky, v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem. Soud se proto zabýval otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalovaného nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl provozovatelem vozidla (osobní automobil nad 2 500 cm3) VIN: , VIN kód, registrační značky: , SPZ, , v období od , datum, do , datum, (213 dní), aniž by v uvedené době uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (viz výpis z registru vozidel magistrátu hl. m. Prahy a kupní smlouva ze dne , datum, ). Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvou ze dne , datum, (viz výzva ze dne , datum, s informací o odeslání). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku, kde požadovala rovněž náklady na uplatnění dlužného příspěvku (viz upomínka ze dne , datum, včetně informace o zásilce). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím archem). Z dalších výzev nebylo nic podstatného zjištěno.6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze mimosmluvního vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II), přičemž dle čl. 4 je rozhodným právem právo české.8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. I) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (93 Kč / den). Žalovaný, který byl ve výše uvedené době vlastníkem a provozovatelem vozidla tuto povinnost nesplnil, proto mu tuto povinnost uložil soud rozsudkem. Dle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný též povinen zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč.9. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), tj. dne , datum, .10. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 257 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 805 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 109 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.