6 C 388/2024-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 499 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 15. 10. 2022 v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, v , adresa, , fyzicky napadl svoji paní , jméno FO, , nar. , datum, , kdy jí způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Poškozená je pojištěnkou žalobkyně, žalobkyně proto uhradila náklady na její léčení v celkové výši 11 499 Kč. Jelikož tyto náklady vznikly v přímé souvislosti s jednáním žalovaného, žalobkyně požaduje po žalovaném jejich náhradu. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani po zasláním výzvy k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.).4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzvy doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne 15. 10. 2022 v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, v , adresa, , fyzicky napadl poškozenou , jméno FO, , nar. , datum, , kdy ji surově udeřil do obličeje. , jméno FO, se bránila také úderem, kdy o pana , Anonymizováno, rozbila hrnek držící v ruce. To pana , Anonymizováno, podnítilo k dalším 3 úderům pěstí. Následně paní , jméno FO, podkopnul nohy a srazil ji k zemi. V důsledku tohoto útoku musela být poškozená ošetřena ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (prokázáno oznámením o zranění osoby ze dne 20. 10. 2022). Náklady léčení byly žalobkyni vyúčtovány ve výši 11 499 Kč (prokázáno vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení). Žalovaný byl shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích"), kterého se fyzická osoba dopustí tím, že jinému ublíží na zdraví, a to v souvislosti s výše popsaným činem (prokázáno příkazem Městské části , adresa, č.j. P10-, č. účtu, ze dne 4. 8. 2023). Poškozená je pojištěnkou žalobkyně, žalobkyně proto uhradila náklady na její léčení v celkové výši 11 499 Kč (prokázáno rozpisem plateb k náhradě za léčení ze dne 8. 2. 2023). Náhradu těchto nákladů následně požadovala po žalovaném, neboť právě on byl tím, kdo zranění poškozené způsobil. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani po zasláním výzvy k plnění ze dne 15. 1. 2024 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2023 a doručenkou).6. Jelikož předmětem řízení je nárok na náhradu škody, aplikoval soud pro určení rozhodného práva Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.), přičemž dle čl. 49 odst. 1 je rozhodným právem právo české.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Soud věc posoudil podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon“).8. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky.9. Dle § 40 odst. 2 zákona jsou zdravotní pojišťovny povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem smlouva sjednána, a jsou-li zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona povinny poskytnuté zdravotní služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1.10. Podle § 55 odst. 1 zákona má zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný napadl poškozenou , jméno FO, a způsobil jí zranění, která vyžadovala lékařské ošetření. Žalobkyně uhradila náklady na toto ošetření, čímž jí vzniklo právo na jejich náhradu. V přestupkovém řízení byl za tento čin žalovaný shledán vinným. Žalovaný se v důsledku svého protiprávního jednání podle § 55 odst. 1 zákona stal povinným k nahrazení nákladů na hrazené služby ve výši 11 499 Kč. Žalovaný žalovanou částku neuhradil ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 3. 10. 2023 se splatností ke dni 6. 11. 2023.12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se vzniku prodlení týče, rozhodl soud dle žalobního návrhu (§ 133 o.s.ř.).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka a žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.14. Soud považuje žalobu žalobkyně za formulářovou, kdy takovýchto typů žalob soud eviduje větší množství s tím, že o formulářovém typu žaloby svědčí i rozsah skutkových tvrzení a délka samotné žaloby.