8 C 30/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 9. 1. 2025, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 715 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, neměl ode dne 30. 11. 2023 do dne 7. 6. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dní od doručení této výzvy. Výzva byla doručena žalovanému dne 16. 8. 2024 (splatnost příspěvku nastala dnem 15. 10. 2024). Dlužná částka činí 12 715 Kč a skládá se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 191 dní, celkem 12 415 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud nařídil jednání na den 28. 5. 2025. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.5. Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby uhradil příspěvek za každý den, kdy nebylo pojištění sjednáno, nebo aby doložil okolnosti vylučující nárok žalobkyně na zaplacení tohoto příspěvku.6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu se stanovením lhůty k plnění.7. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně písemně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné částky s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou.8. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný jakožto vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, porušil zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměl ode dne 30. 11. 2023 do dne 7. 6. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalovanému doručena dne 16. 8. 2024, splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. Dlužná částka činí 12 715 Kč a skládá se ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky.9. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.10. Podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.11. Podle § 4 odst. 1 cit. zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni, pozn. soudu) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.12. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.13. Podle § 4 odst. 6 věty první cit. zákona, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku.14. Po hmotněprávní stránce je tedy povinnost příspěvku odvozena ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zejména z § 4 citovaného zákona. Žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť jakožto vlastník vozidla nesplnil povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši vypočtené dle § 4 odst. 3 tohoto zákona. Žalobkyně prokázala nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému v uvedeném období, jakož i zaslání výzvy k zaplacení příspěvku žalovanému za porušení této povinnosti v souladu s § 4 odst. 6 tohoto zákona. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení [srov. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“)] a v souladu s § 1970 OZ tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy též zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti, žalovaný se k žalobě nevyjádřil.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 715 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (rok 2024), z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (rok 2024) a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (rok 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.17. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.