8 C 339/2024-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 35 250 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, (ze dne 15. 3. 2023, platnou a účinnou ve znění ze dne 10. 7. 2023), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy společnost , právnická osoba, , poskytla po prověření úvěruschopnosti žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 35 908 Kč včetně příslušenství do 9. 8. 2023. Žalovaný však porušil své povinnosti vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, když sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 s účinností ke dni 2. 2. 2024 postoupena na žalobkyni, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 42 638 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 908 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 6 630 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho a na poslední (předžalobní) upomínku před podáním žaloby nereagoval. Pokud jde o smluvní pokutu, po revizním přepočtu žalobkyně požaduje po žalované smluvní pokutu ve výši 5 250 Kč, počítanou ode dne následujícího po splatnosti půjčky, tj. 10. 8. 2023 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 30 000 Kč do 1. 2. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 15. 3. 2023 (platnou a účinnou dne 10. 7. 2023) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky (výpis z obchodního rejstříku, smlouva o úvěru, obchodní podmínky smlouvy o úvěru). Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 35 908 Kč s příslušenstvím do 9. 8. 2023 (výpis z účtu potvrzující čerpání úvěru převedením na účet žalovaného). Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil. Pohledávka z výše uvedené smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávky s účinností ke dni 2. 2. 2024 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem (kopie rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kopie přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, kopie plné moci udělené žalobci pro účely oznámení o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, poštovní arch). Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky (dopis s návrhem mimosoudního řešení ze dne 29. 2. 2024, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, kopie dopisů zaslaných žalovanému, předžalobní upomínka, poštovní arch). Dluh se skládá z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 6 008 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 5 250 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 48 Kč a z příslušenství.5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přiznal žalobkyni smluvní pokutu, kdy podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 588 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 250 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.