8 C 360/2024-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 55 922,30 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou dne 28. 6. 2006. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěrový rámec do výše 49 000 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, ač byla opakovaně upomínána. V souladu se smluvními podmínkami právní předchůdce žalobkyně smlouvu předčasně ukončil ke dni 27. 5. 2011 a uplatnil vůči žalované právo na okamžité splacení celé dlužné částky, která činila celkem 55 922,30 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017 byla pohledávka vyplývající ze smlouvy postoupena žalobkyni s účinností k témuž dni. Za období od zesplatnění pohledávky do dne sepisu žaloby bylo na pohledávku uhrazeno celkem 17 100 Kč. Poslední platba byla uhrazena dne 10. 3. 2023. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 53 661,64 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 260,66 Kč, kapitalizovaných úroků ke dni 10.03.2023 ve výši 86 886,52 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni 10.03.2023 ve výši 36 608,10 Kč, úroku ve výši 13,54 % p.a. z dlužné jistiny ve výši 53 661,64 Kč ode dne 11.03.2023, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z dlužné jistiny a poplatků ve výši 55 922,30 Kč ode dne 11.03.2023 do zaplacení. Dluh nebyl zaplacen ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne 28. 6. 2006 smlouvu poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec do výše 49 000 Kč. (výpis žalobkyně z obchodního rejstříku, smlouva o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru č. , hodnota, , obchodní podmínky, sazebník poplatků) Žalovaná nehradila splátky řádně a včas i po opakovaném upomínání, v důsledku čehož vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na předčasné ukončení a okamžité splacení dlužné částky, kdy žalobkyně takto učinila dne 27. 5. 2011 – dlužná částka činila 55 922,30 Kč. (výpisy z účtu, upomínky ze dne 26. 9. 2010, 26. 1. 2011, 28. 2. 2011, výzva k úhradě pohledávky ze dne 27. 5. 2011 včetně dokladu o odeslání) Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru, včetně jejího příslušenství byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017 s účinností k témuž dni. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017 včetně přílohy č. , hodnota, – seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání) Za období od zesplatnění pohledávky do dne sepisu žaloby bylo na pohledávku uhrazeno celkem 17 100 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 53 661,64 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 260,66 Kč, kapitalizovaných úroků ke dni 10.03.2023 ve výši 86 886,52 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni 10.03.2023 ve výši 36 608,10 Kč, úroku ve výši 13,54 % p.a. z dlužné jistiny ve výši 53 661,64 Kč ode dne 11.03.2023, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z dlužné jistiny a poplatků ve výši 55 922,30 Kč ode dne 11.03.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. (předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem včetně dokladu o odeslání)5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: V daném případě byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou platně uzavřena smlouva o úvěru, v souladu s ustanoveními § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ) – tento právní předpis se použije dle přechodných ustanovení (§ 3028 odst. 3) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - podle něhož platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Podle ust. § 365 ObchZ dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Dle § 369 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 451,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 238 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 922,30 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 340 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč.8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.