10 C 90/2022-61 — Okresní soud v Písku

1. Manželka se svým návrhem domáhá rozvodu manželství účastníků. Tvrdí, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 3. 2016 před Obecním úřadem , adresa, a že se z manželství narodila dosud nezletilá dcera , jméno FO, , narozená , datum, . Manželka dále tvrdí, že je české národnosti a českého občanství a manžel je nigerijské národnosti, občan Nigérie. Manželka tvrdí, že manžel opustil společnou domácnost na konci roku 2018, když poté, co manželka otěhotněla, se odstěhoval z České republiky, což vedlo k citovému ochladnutí a rozvrácení manželství. Dle tvrzení manželky je manželství účastníků zcela nefunkční a je trvale, nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Manželka spatřuje příčinu rozvratu manželství v povahových a kulturních rozdílech mezi manžely, které vedly k intenzivním konfliktům, přičemž tyto konflikty vedly k nemožnosti dalšího pokračování společného soužití. Dále tvrdí, že manželství účastníků je hluboce, trvale rozvráceno, je pouze formálním svazkem a na ukončení manželství se oba účastníci dohodli.2. Manžel prostřednictvím opatrovníka, který mu byl pro toto řízení ustanoven soudem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť se soudu nepodařilo kontaktovat manžela, který v současné době žije ve Velké Británii, vyjádřil s návrhem manželky souhlas. Dle opatrovníka manžela je manželství účastníků pouze formální, a to s ohledem na neexistenci součinnosti ze strany manžela, která trvá již dlouhou dobu, a pouze občasný telefonický kontakt manžela s dcerou účastníků.3. Z oddacího listu vyplývá, že účastníci uzavřeli manželství dne 19. 3. 2016 v obci , adresa, , část , adresa, s tím, že manželství je zapsané v knize manželství matričního úřadu , právnická osoba, , adresa, , ve svazku , hodnota, , ročník , hodnota, , strana/list , hodnota, , pořadové číslo , hodnota, .4. Dne 13. 7. 2022 podala manželka návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů k nezletilé dceři , jméno FO, , narozené , datum, , pro dobu před a po rozvodu manželství. O tomto návrhu bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 15. 5. 2023, č. j. 6 Nc 2338/2022-154, jímž soud nezletilou dceru pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů svěřil do péče matky – manželky a otci – manželovi byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé dcery. V řízení o úpravě poměrů nezletilé byl otec – manžel rovněž zastoupen opatrovníkem, neboť se mu nezdařilo doručit soudní písemnost na známou adresu v cizině.5. Ze zprávy Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí ze dne 25. 8. 2023 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmem nezletilé dcery účastníků, a bránily by tak v rozvodu účastníků. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí sdělil, že při řízení o úpravě poměrů nezletilé bylo zjištěno, že rodiče společnou domácnost ukončili v roce 2018, tedy ještě v době před narozením nezletilé. Matka se pokoušela o obnovení společného soužití naposledy v listopadu 2021, kdy společně s nezletilou strávily v Anglii 1 měsíc, avšak následně matka dospěla k závěru, že otec není „rodinný typ“ a vrátila se zpět do Česka. Dále sdělil, že kontakt otce s nezletilou je po celý její život velmi omezený, primárně se jedná o nepřímý, nepravidelný kontakt prostřednictvím videohovorů, a to několikrát ročně. Úřad sdělil, že nezletilá je na každodenní život bez otce zvyklá, otec o matku s dcerou jeví zájem pouze sporadicky a k rozvodu manželství se staví nezaujatě. Závěrem sdělil, že si není vědom důvodů, pro které by rozvod manželství pro nezletilou znamenal neúměrnou psychickou zátěž.6. Manželka vypověděla, že se s manželem seznámila v roce 2014 v Praze, kde dříve pracovala, dali se tam dohromady a začali spolu chodit. V Praze žili každý zvlášť, ale manželka často manžela navštěvovala v jeho pronajatém bytě v Praze. Manžel ji následně požádal o ruku a v březnu 2016 se vzali na Šumavě. Poté chvíli žili v Praze a následně se přestěhovali do , adresa, , kde společně bydleli v , adresa, ulici. Vypověděla, že když žili v , adresa, , tak ona pracovala a manžel byl nezaměstnaný, ale měl nějaký svůj business, o kterém však nic nevěděla. Dále vypověděla, že manžel zde nemohl najít práci, proto manželovi navrhla, že by mohl zkusit vycestovat do Anglie, kde má příbuzné, a získat tam nějaké zkušenosti, aby zde měl po návratu větší možnost najít si práci. Manželka vypověděla, že manžel s tímto návrhem souhlasil a ona s tím problém neměla, neboť v té době neměli dítě. Manžel tedy vycestoval do Anglie v roce 2018 a ona ho v Anglii občas navštěvovala, ale manžel se již zpět nevrátil, zůstával dál v Anglii a žil tam, čímž se začali odcizovat. Dále vypověděla, že spolu již moc nekomunikovali, a když zjistila, že je těhotná, tak to manželovi telefonovala, přičemž manžel byl z této zprávy nadšený, ale nehodlal se vrátit zpátky, přičemž doplnila, že od té doby byla komunikace s manželem nulová. Manželka uvedla, že v době, kdy zjistila, že je těhotná, tak neměla v úmyslu jet za manželem do Anglie, neboť mezitím zemřela její maminka a rovněž v té době její otec vážně onemocněl, přičemž věděla, že otec ji bude potřebovat. Vypověděla, že celé těhotenství prožila sama a s manželem komunikovali pouze na dálku. Narození dcery manželovi oznámila telefonicky a dotazovala se, zda přijede, ale manžel nepřijel, přičemž doplnila, že manžel naposledy navštívil dceru a ji v Čechách v době, kdy dceři bylo 10 měsíců, tedy v roce 2020, a to na jeden den. Manželka vypověděla, že manžela naposledy viděla v roce 2021, když za ním jela společně s dcerou do Anglie. Do Anglie za ním jela, aby vyřešili svůj vztah, svou budoucnost, zda se manžel vrátí nebo ne a sdělila mu, že ona v Anglii žít nechce a ani nemůže kvůli otci, ale manželova reakce byla v podstatě taková, že jí řekl, ať si dělá co chce, a bylo mu to jedno. Vypověděla, že o dceru v podstatě nejevil zájem, proto mu sdělila, že ji takové manželství nebaví, že je to manželství v podstatě na papíře a že takto na dálku fungovat nemůžou, manžel jí na to řekl: „Udělej si co chceš“. Následně manželovi oznámila, že podá návrh na rozvod, avšak on se k tomu ani nevyjádřil. Dále vypověděla, že od svého návratu zpět do Čech manžela již neviděla a komunikace mezi nimi je minimální - komunikace s manželem probíhá přibližně jednou za tři měsíce, avšak ona s ním osobně nekomunikuje, pouze drží dceři telefon, případně jí tlumočí, přičemž doplnila, že manžel s dcerou komunikuje anglicky a že dcera již o manžela nejeví moc zájem, neboť mezi nimi není žádný vztah. Vypověděla, že vztah s manželem celkově trval přibližně dva a půl roku, ale nefungoval již v době, kdy byla těhotná, neboť manžel neměl žádnou snahu, nekomunikoval a ani ji nenavštěvoval, i přesto, že jej výslovně prosila. Dále vypověděla, že manžel platí výživné na dceru vždy ke konci měsíce, ale ne ve stanovené výši, přičemž doplnila, že se dvakrát stalo, že manžel výživné nezaplatil z důvodu nemoci, ale následně jej doplatil. Manželka vypověděla, že k rozvratu manželství došlo, protože chtěl každý něco jiného a každý měl jiné priority, tedy v podstatě měl každý rozdílný pohled na fungování manželství. Manžel chtěl zůstat v Anglii a ona v Čechách, přičemž ani jeden nechtěl ustoupit.7. Soud konstatuje, že pravomoc českých soudů v této věci je dána dle Nařízení Rady (ES) Brusel II bis č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, konkrétně dle článku 3 písm. a), dle kterého ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení. Rozhodné právo pro rozvod je české právo, a to s ohledem na § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany, a jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem, a s ohledem na § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, dle kterého se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.9. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přit