12 C 96/2023-180 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá vypořádání společného jmění manželů žalobou ze dne 7. 2. 2023 Manželství, které žalobkyně s žalovaným uzavřela v roce 2016, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Písku sp. zn. 4 C 50/2021 ze dne 27. 7. 2021, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2021. Klientka přitom tvrdí, že do společného jmění manželů patří celkem 89 movitých věcí, jejíchž pořizovací cena je 441 486 Kč a s přihlédnutím k amortizaci či ceně opotřebených věcí jde celkem o částku 287 020 Kč. Kromě vypořádání movitých věcí pak žalobkyně uplatňuje vlastní vnos do majetku žalovaného a to 1) částka 50 000 Kč, kterou klientka ze svého uhradila realitní kanceláři jako rezervační poplatek na nákup nemovitosti – domu čp. , číslo, v , adresa, (dále jen dům), který zakoupil sám žalovaný v roce 2016 před sňatkem účastníků v rozporu s tím, že původně měl být nakoupen společně. 2) částka 127 312 Kč, kterou žalobkyně poskytla ze svého celkem jako část úhrady kupní ceny nemovitosti prodávajícím, pojištění úvěru a jako splnění podmínky, pro získání hypotéky, znějící na jméno žalovaného. Hypotéka poskytnutá bankou, pak byla použita na úhradu zbytku kupní ceny domu žalovaného. Dále žalobkyně uplatňuje vnos ze společného jmění manželů do výhradního majetku žalovaného a to zaplacení 1) částky 30 200 Kč uhrazenou za projekt rekonstrukce domu, 2) částku 4 000 Kč uhrazenou za energetický štítek domu, 3) částka 180 717 Kč představující souhrn všech splátek hypotéčního úvěru, 4) částka 192 927 Kč představující navýšení úvěru znějícím na jméno žalobkyně , které bylo použito na rekonstrukci domu žalovaného, 5) minimálně částka 300 000 Kč průběžně uhrazená v letech 2016-2021 do rekonstrukce domu žalovaného. Výše uvedené skutečnosti žalobkyně uvádí z důvodu, že je zřejmé, že bez investice z jejího výhradního majetku by žalovaný nikdy nemohl získat hypotéku, kterou použil na nákup domu a stejně tak je zřejmé, že za trvání manželství byly společné prostředky obou účastníků ve výši přesahující 700 000 Kč použity na rekonstrukci domu žalovaného. Dům žalovaného byl zakoupen za částku 1 050 000 Kč v roce 2016 a žalovaný ho v roce 2021 prodal za částku 2 599 000 Kč a to po rekonstrukci domu, v jejímž rámci provedena zejména rekonstrukce přízemí domu, včetně vybourání části zdí a jejich nahrazení v nové dispozici místností, nové elektroinstalace, vybudování nového přívodu vody do domu, SDK stropy, trojité štuky, výmalba (částečně na zakázku míchanými barvami) ve dvou místnostech, částečná výměna krovu, nová střešní krytina vč. okapů na domě, výměna oken, instalace balkónových dveří a dveří do tech. místnosti s bezpečnostním zámkem, nová vodárna vč. všech filtrů a přípojů, dále rekonstrukce-prodloužení garáže a zhotovení nového krovu a střechy na garáži. Rozdíl v cenách nemovitosti při nákupu a prodeji, resp. částka, která byla kupujícím zaslána po úhradě zbytku hypotéky přímo na jeho účet činí dle kupní smlouvy 1 376 012 Kč a žalobkyně tvrdí, že by i z této částky ji měl připadnout spravedlivý podíl, který dle jejího názoru odpovídá polovině této částky. Žalobkyně tvrdí s ohledem na § 742 odst. 2 o. z. a rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1172/2022 ze dne 27. 9. 2022 že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o postupu dle § 742 odst. 2 o. z. při vypořádání jejich SJM. Za této situace se žalobkyně domáhá toho, aby došlo k stanovená výše podílů na společném majetku s přihlédnutím k výše uvedeným okolnostem soudem, neboť opačný postup by byl v rozporu s dobrými mravy anebo by to vedlo ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění. Žalovaný uhradil sám na vypořádání podílů žalobkyni v roce 2021 částku 180 000 Kč poté, kdy žalobkyně odmítla převzít na úplné vypořádání podílů od žalobce pouze částku 400 000 Kč. Účastníci sami a poté i prostřednictvím svých právních zástupců se pokusili vypořádání jejich majetku vyřešit dohodou, to se však nepodařilo. Movité věci má v držení žalovaný a odmítá žalobkyni z nich cokoli vydat, dokonce ji nevrátil ani část výhradně jejích věcí, které nabyla ještě před uzavřením manželství, či tvrdí, že věci nakoupené společně jsou bezcenné. S ohledem na shora uvedené navrhuje žalobkyně vydání tohoto rozsudku: Z věcí, které měli účastníci ve společném jmění, se přikazují do vlastnictví žalovaného všechny movité věci uvedené pod č. 1 až 89 návrhu. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na vypořádání SJM částku 830 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení včetně DPH na účet jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Žalobkyně doplnila dne 28. 8. 2023, že částka 30 200 Kč byla uhrazena postupně, a to ve dnech 15. 1. 2019, 28. 2. 2020 a 29. 6. 2020. Částka 4 000 Kč byla uhrazena dne 19. 6. 2020. Hypoteční úvěr včetně přefinancování ve výši částky v žalobě 180 717 Kč, správně částka 266 660 Kč byla uhrazena ve splátkách ode dne uzavření manželství až do doby právní moci rozvodu. Na přefinancování úvěru byla uhrazena částka 192 927 Kč správně, včetně poplatků ve výši 37 964 Kč jde o částku 230 891 Kč a byla uhrazena za trvání manželství do dne 12. 7. 2021. Pokud jde o konkrétní investice do domu žalovaného za trvání manželství, žalobkyně upřesňuje v situaci, kdy práce zajišťoval především žalovaný, takže o jejich celkovém rozsahu ani nemůže mít přesný přehled, ty investice, o kterých ví následovně: Účastníci dále provedli nový krov a novou střechu, dále osazení 4 nových oken a dvou bezpečnostních dveří na terasu a do dílny. Prodloužení garáže: stavba základů, opěrných sloupů, zdí v prodloužení a betonování podlahy; v té části nový krov a výměna špatných trámů vč. chemické kotvy; nové latě, paropropustná fólie, střešní krytina vč. větracích tašek a průhledů, které se nakonec na střechu nedaly; palubky do štítu s okrajovou lištou a jejich natření dvěma nátěry lazury; v návaznosti na to úprava zdi u vrat a její nové zastřešení; pořízení nové vodárny vč. všech přípojek a filtrů; práce studnaře spočívající v znovu zprovoznění přívodu vody do domu. Pořízení dva nové rozvaděče, jističe a proudový chránič do rozvaděče a kabelu do nové zásuvky na 400V; pořízení kabelu na 400V do dílny; Renovace ventilace v dílně; nákup a zabudování překladu nade dveřmi v dílně a jeho zapěnování; pořízení instalace nové ohřevné vodovodní baterie v koupelně; bourání zdi mezi ložnicí a kuchyní; pod novou příčkou udělaná hydroizolace; oklepání zdí v ložnici, dětském pokoji a následná likvidace suti; nový rozvod elektriky v obou místnostech; tři vrstvy štuku provedené zedníkem v obou místnostech; sádrokartonové stropy v obou místnostech, provedené sádrokartonářem; penetrace obou místností; bílení na přání namíchanými barvami z tónovacího studia Renovo v Bavorově; nákup: 2 Vypínače zn. Schneider Electrics Unica Plus, jeden bílý a druhý champagne (dražší) 5x dvojzásuvka Schneider Electrics Unica Plus bílá - dětský pokoj, 5x dvojzásuvka champagne – ložnice, pořízení 2x ozdobný ornament na štít; nákup nové okno do kotelny (které se potom vyndalo a osadilo se jiným); speciálně vyrobená nerezová redukce na komín; nově vyvařený a natřený rám vjezdových vrat, včetně nových palubek opatřených dojitým nátěrem lazury; likvidace škvárobetonu z půdy minimálně 4 fůry; investice byly průběžně hrazeny z společných prostředků či z hypotéčního úvěru. Pokud jde o částku 890 000 Kč, žalobkyně uvádí, že žalobu podala dle judikátu v žalobě citovaném, který upravuje otázku valorizace vnosu ze SJM do výlučného majetku, což je případ totožného skutkového základu v této věci. Žalobkyně pro obsáhlost v rozhodnutí uvedené problematiky včetně poukazu na § 752 odst. 2 o. z. cituje pouze závěr rozhodnutí, kde je uvedeno, že dovolací soud uzavírá že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžely, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno, nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace) jen pokud se účastníci tak dohodli. Jestliže by v konkrétní věci bylo nezohlednění valorizace vnosu v důsledku zvýšení hodnoty věci, na kterou byl vynaložen, a ke které došlo až později, po vynaložení vnosu v rozporu s dobrými mravy nebo vedlo ke krutosti anebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 o. z.) bylo by třeba k těmto okolnostem přihlédnout v rámci stanovení výše podílů na společném majetku/tzv. disparita podílů), aniž by bylo nutné zjišťovat přesnou výši takového zhodnocení. Žalobkyně dovozuje, že na danou věc dopadá právě z důvodu, že dohoda mezi manželi nebyla uzavřena, výše uvedená poslední citovaná část předmětného rozhodnutí. Ohledně výše samotné částky, kterou v žalobě uvedla, žalobkyně tvrdí, že jde o její odhad výše částky, která by ji v rámci spravedlnosti (dobrých mravů) měla připadnout zejména s ohledem na její přičinění, jenž umožnilo nemovitost žalovanému zakoupit a zhodnotit do stavu, v němž byla prodána. Trvá tak na