12 C 372/2024-64 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky 81 153 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 15. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 514 Kč počínaje měsícem březen 2024. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, přičemž do data zesplatnění úvěru zaplatil pouze částku 9 028 Kč, a to dne 20. 3. 2024 částku 4 514 Kč a dne 10. 4. 2024 částku 4 514 Kč. Žalobce nadále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 7 758,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 73 395 Kč od 18. 12. 2014 a úrok ve výši 78,08 % ročně z částky 59 988,87 Kč od 19. 7. 2024 do 11. 8. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 59 988,87 Kč od 12. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 19. 7. 2024 dosáhne částky 236 332 Kč.2. Soud nařídil ve věci jednání na den 30. 1. 2025. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ve spojení s oznámením o schválení úvěru k č. , hodnota, včetně splátkového kalendáře a dodejky a dokladem o vyplacení úvěru ze dne bylo zjištěno, že žalobce jako oprávněný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu dne 15. 2. 2024 poukázal bezhotovostním převodem na účet č. 02744414133/0800 částku ve výši 60 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pevná nominální úroková sazba ve výši 78,08 % p. a. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci celkovou částku 196 944 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 4 514 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen.4. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby vyzván k plnění.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 6 odst. 1, odst. 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.8. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.9. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.10. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 15. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 78,08 % p. a. 48 měsíčních splátkách po 4 514 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Žalovaný uhradil žalobci pouze první dvě splátky v celkové výši 9 028 Kč (2 x 4 514 Kč). Žalobce jej opakovaně vyzýval k úhradě dlužných splátek.11. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 78,08 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách, tj. celkem částku 196 944 Kč. Dle názoru soudu je sjednaná úroková sazba v rozsahu 78,08 % p.a. v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na skutečnost, že sjednaná úroková sazba několikrát převyšuje obvyklou úrokovou sazbu a současně byla sjednána řada dalších sankcí za prodlení žalovaného, soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť veškeré smluvní povinnosti ve svém souhrnu zakládají nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem – spotřebitelem. Tuto neplatnost je přitom nutno z hlediska obecných principů plynoucích z § 6 o.z. ve spojení s § 8 o.z. dovozovat z celé smlouvy, neboť v dané věci tvoří jednotlivá smluvní ujednání provázaný celek. Pokud žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které byl žalovaný zavázán k úhradě úroku, který je zjevně v rozporu dobrými mravy, přičemž prodlení se splácením bylo sankcionováno, jak je shora uvedeno, jedná se o zneužití práva, z něhož žalobce nemůže těžit, neboť je v souladu s obecnými principy občanského zákoníku povinen jednat v právním styku poctivě. Pokud tak nečinil, nelze mu přiznat právní ochranu ani v tom smyslu, že by soud dle § 576 o. z. ve spojení s § 577 o. z. vztáhl dovozenou absolutní neplatnost pouze na ujednání smlouvy týkající se výše sjednané úrokové sazby. Žalobce si jako nebankovní poskytovatel úvěrů musel být při uzavírání smlouvy vědom nepoměru výše úrokové sazby, kterou sjednal oproti úvěrovým sazbám poskytovanými bankami. Soud konstatuje, že závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je v souladu s ustálenou judikaturou Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (sp. zn. 15 Co 177/2022, sp. zn. 15 Co 61/2022). Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl žalovanému z takové smlouvy vzniknout závazek vrátit poskytnutou částku, zaplatit poplatky, smluvní pokuty ani příslušenství.12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 60 000 Kč, čímž došlo k jeho bezdůvodnému obohacení. Žalovaný zaplatil žalobci částku 9 028 Kč, proto soud podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50 972 Kč (60 000 Kč – 9 028 Kč). O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a tento byl žalobci přiznán ode dne 19. 7. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.13. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to s ohledem na shora popsanou absolutní neplatnost smlouvy (výrok II.).14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšný v rozsahu 63 % a žalovaný v rozsahu 37 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 %. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 4 380 Kč (převzetí a příprava věci, sepis návrhu, účast na jednání dne 30. 1. 2025) podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné v celkové výši 994 Kč za cestu z , adresa, do , adresa, a zpět k jednání soudu dne 30. 1. 2025 osobním automobilem BMW E39, RZ , SPZ, se spotřebou 10,5 l/100 km při ujeté vzdálenosti celkem 104 km, náhrada za promeškaný čas v rozsahu 6 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a soudní poplatek ve výši 4 058 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 23 519,67 Kč, z toho 26 % představuje částku 6 116 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce.