3 C 253/2024-63 — Okresní soud v Písku

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 24. 9. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovaným zaplacení částky 179 470 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnil tím, že na základě Nájemní smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 3. 3. 2015 vznikl žalovaným nájemní vztah k bytu č. 12 nacházejícímu se v domě č. p. , adresa, , který je ve vlastnictví žalobce. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2022, k faktickému vyklizení bytu žalovanými došlo teprve dne 12. 10. 2023. Žalovaní neplatili řádně nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za období od června 2019, dluží z toho titulu žalobci celkovou částku 179 470 Kč. Existenci dluhu vůči žalobci žalovaní opakovaně uznali, naposledy společným prohlášením dne 12. 10. 2023. Dlužnou částku žalovaní nezaplatili ani poté, co jim byla ze strany právního zástupce žalobce zaslána předžalobní výzva.2. Věc bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, soud proto v rámci usnesení ze dne 11. 12. 2024, jímž došlo současně ke zrušení platebního rozkazu vydaného ve věci pro jeho nedoručitelnost žalovaným, vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k výzvě ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili, soud tak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů byla učiněna níže uvedená skutková zjištění:4. Nájemní smlouvou č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou 1) jako nájemcem je prokázáno, že dne 3. 3. 2015 byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo přenechání bytu č. 12 o velikosti 1+1 s příslušenstvím v budově č. p. , adresa, , do nájmu žalované, a to na období od 1. 3. 2015 do 31. 8. 2015. Výše nájemného byla stanovena čl. VI. 3) smlouvy částkou 45 Kč / 1 m2 měsíčně, výše záloh na služby poskytované s užíváním bytu pak byla stanovena odkazem na Výpočtový list tvořící nedílnou součást smlouvy. Podle čl. VI. 5) smlouvy byl sjednán smluvní úrok z prodlení s úhradou nájemného ve výši 1 % z dlužné částky za každý byť započatý měsíc prodlení. Žalovaný 2) byl evidován jako člen domácnosti žalované 1).5. Dodatky č. 1 až č. 12 k Nájemní smlouvě č. , hodnota, uzavřenými dne 2. 9. 2015, 5. 9. 2016, 2. 1. 2017, 1. 8. 2017, 4. 1. 2018, 28. 7. 2018, 1. 4. 2019, 15. 6. 2019, 5. 3. 2020, 1. 7. 2020, 24. 5. 2021, 4. 10. 2021 a 24. 1. 2022 byl nájemní vztah postupně prodlužován až do 30. 6. 2022.6. Podle Pasportu objektu – byt č. , hodnota, , , adresa, , převzala žalovaná 1) nájemní byt do užívání dne 2. 3. 2015, k vrácení bytu zpět žalobci došlo dne 12. 10. 2023.7. Z oddacího listu vystaveného dne 26. 4. 2017 Městským úřadem , adresa, je zjištěno, že žalovaní uzavřeli společné manželství dne 22. 4. 2017.8. Podle Výpočtového listu platného od 1. 6. 2017 činila výše předepsaných plateb za užívání pronajatého bytu částku 5 044 Kč měsíčně (z toho 1 400 Kč nájemné), podle Výpočtového listu platného od 1. 1. 2020 pak činila výše předepsaných plateb za užívání pronajatého bytu částku 5 524 Kč měsíčně (z toho 1 400 Kč nájemné).9. V rámci Uznání dluhu ze dne 8. 12. 2022 žalovaná 1) uznala dluh vůči žalobci v celkové výši 64 692 Kč z titulu neplacení nájmu a úhrad za plnění spojených s užíváním bytu č. 12 v budově č.p. , adresa, , a to podle připojené přílohy – Vývoj plateb nečleněných za období od 30. 4. 2019 do 30. 11. 2022. Obdobně pak Uznáním dluhu ze dne 12. 10. 2023 uznali oba žalovaní existenci dluhu vůči žalobci v celkové výši 174 158 Kč ze totožného titulu, přičemž podle připojené přílohy se jedná o nedoplatek nájemného a plateb souvisejících s užíváním pronajatého bytu za období od 31. 5. 2019 do 30. 9. 2023.10. Podle Vyúčtování služeb za období od 1/2023 do 12/2023 činí nedoplatek ceny služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu č. 12 v , adresa, celkem částku 5 312 Kč.11. Dne 12. 9. 2024 převzali podle připojené dodejky oba žalovaní Předžalobní upomínku na celkový nedoplatek ze dne 7. 8. 2024, kterou byli žalobcem vyzvání k zaplacení dlužné částky ve výši 179 470 Kč podle připojeného uznání a vyúčtování služeb za období roku 2023.12. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná 1) se na základě nájemní smlouvy ze dne 3. 3. 2015 stala nájemkyní bytu č. 12 o velikosti 1+1 s příslušenstvím v budově č. p. , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. V souvislosti s uzavřením manželství vznikl ke dni 22. 4. 2017 ve vztahu k předmětnému bytu společný nájem obou žalovaných. Nájemní vztah byl smluvně sjednán na dobu určitou od 1. 3. 2015 do 30. 6. 2022, k vrácení bytu žalobci však došlo teprve ke dni 12. 10. 2023. Žalovaní nehradili smluvně dohodnuté nájemné a zálohy na služby (v období do 31. 12. 2019 ve výši 5 044 Kč měsíčně, v období po 1. 1. 2020 pak ve výši 5 524 Kč měsíčně), v důsledku čehož dluží žalobci celkem částku 179 470 Kč. Z toho činí dlužné nájemné za období únor 2022 – červen 2022 celkem 7 000 Kč, bezdůvodné obohacení za užívání bytu v období od 1. 7. 2022 do 12. 10. 2023 celkem 21 000 Kč, nedoplatek ceny služeb poskytovaných v roce 2021 celkem 9 106 Kč, nedoplatek ceny služeb poskytovaných v roce 2022 celkem 99 936 Kč, nedoplatek ceny služeb poskytovaných v roce 2023 ve výši 42 428 Kč a úrok z prodlení paušalizovaný ke dni 23. 9. 2024 celkem 30 323 Kč. Existenci dluhu ke dni 12. 10. 2023 ve výši 174 158 Kč (před vyúčtováním ceny služeb za rok 2023) oba žalovaní výslovně uznali. K zaplacení dluhu nedošlo ani poté, co byla žalovaným dne 7. 8. 2024 doručena předžalobní výzva.13. Vzájemný vztah mezi žalobcem a žalovanými se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2251 odst. 1 o. z. společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Podle §2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.14. Na základě shora prezentovaných skutkových zjištění bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to podle výše citovaných ust. § 2201, § 2245, § 2251 a § 2295 o. z. a dále podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, podle něhož poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Bylo zjištěno, že žalovaní neplnili povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené dne 3. 3. 2015, v důsledku čehož dluží žalobci celkovou částku 179 470 Kč s příslušenstvím. Existenci dluhu co do částky 174 158 Kč (bez zohlednění vyúčtování služeb za rok 2023) oba žalovaní výslovně písemně uznali prohlášením ze dne 12. 10. 2023, v důsledku čehož se má za to, že dluh k danému okamžiku trval, současně není prokázáno, že by žalovaní v období po uznání dluhu cokoli žalobci uhradili. O úroku z prodlení, který byl žalobcem částečně kapitalizovaný ke dni 23. 9. 2024, bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud stanovil lhůtu k zaplacení dluhu podle § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, v daném případě tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 16 600 Kč za 2 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby) se sazbou po 8 300 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášk