3 C 309/2024-41 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 84 427,05 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 12. 3. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 77 293 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 57 553 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 22,68 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 13 596 Kč, a to formou 36 měsíčních splátek po 3 814 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 12. 3. 2023. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy zaplatila částku 46 135 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení částky 84 427,05 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 48 801,93 Kč a z dlužných poplatků ve výši 35 625,12 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 27. 9. 2023. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky ke dni 27. 9. 2023 pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.2. V rámci písemného podání ze dne 15. 9. 2024 doplnila, že právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Informace poskytnuté žalovanou byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 11. 3. 2022 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ (v daném případě byla majetková situace žalované ověřena ze složenek za období 1-2/2020). V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy bylo vycházeno ze zjištění, že měsíční příjem žalované ze státní podpory činí 26 300 Kč, přičemž žalovaná nemá žádné úvěry, úvěruschopnost žalované tak byla shledána dostatečnou.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a řízení se aktivně neúčastnila. K ústním jednáním nařízeným ve věci se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno. Vzhledem k tomu bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované.4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 12. 3. 2020 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 60 000 Kč (co do částky 9 833 Kč na umoření předchozího úvěru ze smlouvy č. , hodnota, ); žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 77 293 Kč, t. j. celkem částku 137 293 Kč, ve 36 měsíčních splátkách po 3 814 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 3 803 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 50,5 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 65,77 %.6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 11. 3. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalované činí 8 100 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti žalované pak 18 200 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalovaná podle svého sdělení žije s rodiči, je svobodná, na mateřské dovolené a má 1 vyživovací povinnost. Informace poskytnuté žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z poštovních složenek za období 1-2/2020.7. Soud měl v dané souvislosti k dispozici poštovní poukázky znějící na jméno žalované, podle nichž v měsících leden a únor 2020 žalovaná obdržela sociální dávky vždy ve výši 8 100 Kč.8. Podle Tabulky umoření zpracované dne 2. 10. 2023 zaplatila žalovaná z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku 46 153 Kč.9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 žalované písemně oznámeno.10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 2. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužné částky.11. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 12. 3. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná zaplatila z titulu smlouvy celkovou částku 46 135 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalované žalobkyni smlouvou ze dne 21. 9. 2023, žalované bylo postoupení následně písemně oznámeno. Dne 2. 4. 2024 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.12. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavníh