3 C 69/2025-36 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 867,96 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 30. 6. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu spolu s úroky uhradit nejpozději do 15. 6. 2025 formou 36 měsíčních splátek po 521 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 13,50 % ročně. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami přistoupila k zesplatnění celé pohledávky a dopisem ze dne 24. 4. 2024 žalovaného vyzvala k okamžitému splacení dluhu. Dlužná částka činí 10 867,96 Kč, tvoří ji nesplacená část jistiny ve výši 8 867,96 Kč a dále poplatky v celkové výši 2 000 Kč za odeslání celkem 4 upomínek při neprovedení splátky úvěru (dne 27. 12. 2023, 10. 1. 2024, 22. 1. 2024 a 20. 2. 2024). Žalobkyně dále požaduje příslušenství pohledávky, které částečně kapitalizovala ke dni 5. 9. 2024. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.2. K výzvě soudu žalobkyně v rámci písemného podání ze dne 22. 4. 2025 doplnila, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila s negativním výsledkem osobu žalovaného v insolvenčním a živnostenském rejstříku a zjistila, že proti němu není vedeno žádné exekuční řízení. Dále provedla lustraci v tzv. úvěrových registrech a své interní databázi, ověřila, že předložený doklad žalovaného není evidován v databázi neplatných dokladů a že uvedená adresa žalovaného není adresou obecního nebo městského úřadu. Žalovaným deklarovaný příjem ověřila výpisy z běžného účtu žalovaného za období 7 předcházejících měsíců. Při sjednávání smlouvy žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti dosahuje 38 000 Kč a jeho příjem z podnikatelské činnosti činí 460 000 Kč ročně. Žalobkyně při posouzení žádosti vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 61 807 Kč a výdajů v celkové výši 42 511 Kč (náklady na bydlení 12 593 Kč, životní minimum 4 250 Kč, ostatní výdaje a náklady na pojištění 4 000 Kč, výdaje žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů 11 396 Kč a na závazky u žalobkyně 10 272 Kč) a dospěla k závěru, že žalovanému i po poskytnutí úvěru zůstane k dispozici 30 % pravidelného příjmu.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o úvěru registrační číslo , hodnota, ve spojení s Návrhem na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení, Ověřením platnosti dokumentu a Sazebníkem bylo zjištěno, že žalobkyně dne 30. 6. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve 36 měsíčních splátkách po 521 Kč. Úroková sazba byla sjednána sazbou 13,50 % p. a. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni poplatek ve výši 500 Kč za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru.6. Z listin předložených žalobkyní k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bezdětný, žije u rodičů a jeho nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou/vyšší odborné. Jeho průměrný čistý měsíční příjem ze závislé činnosti činí 38 000 Kč, roční příjem z podnikatelské činnosti činí 460 000 Kč, pravidelný čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč. Výdaje spojené s bydlením specifikoval částkou 7 000 Kč a ostatní výdaje částkou 4 000 Kč. Dále uvedl, že nesplácí žádné úvěry a půjčky. Lustrace v registrech SOLUS a BRKI/NRKI proběhla s negativním výsledkem, totožnost žalovaného byla ověřena z předloženého občanského průkazu.7. Z Výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 24. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 663,86 Kč a zároveň ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru.8. Z připojené korespondence soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila ve dnech 25. 12. 2023, 9. 1. 2024, 19. 1. 2024 a 19. 2. 2024 výzvy k zaplacení dluhu adresované žalovanému.9. Z historického výpisu k úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2024 soud zjistil, že k tomuto dni činí zůstatek úvěru 8 867,96 Kč, úvěrové poplatky 2 000 Kč, splatné úroky 967,88 Kč a pokuta z prodlení 404,67 Kč.10. Předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2024 ve spojení s podacím archem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek.11. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, poté, co žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve formě 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 521 Kč. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný ke dni 12. 6. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.12. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle jehož § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Žalobkyně prokázala, že jí žalovaný dluží na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 8 867,96 Kč, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to podle výše citovaného ustanovení § 2395 o. z. Poplatky ve výši 2 000 Kč pak žalobkyni přiznal podle § 1721 o. z. ve spojení s § 1723 odst. 1 o. z. a § 1908 odst. 1 o. z. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř.14. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vůči žalovanému jí tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 22. 4. 2025, neboť tímto podáním žalobkyně k výzvě soudu toliko doplňovala tvrzení a důkazy, které mohly a měly být obsaženy již v samotné žalobě.