4 C 84/2025-35 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 424 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 732,25 Kč za dobu od 5. 1. 2024 do 4. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 6. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 812 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela dne 14. 12. 2023 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění smlouvy o úvěru stejného čísla ze dne 18. 12. 2023, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14 324 Kč do 4. 1. 2024. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně www., právnická osoba, , kde žalovaný vyplnil požadované údaje ve formuláři a poskytl kopii občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu ze svého účtu na účet společnosti , právnická osoba, Poté žalovaný obdržel předsmluvní informace a další dokumentaci. Právní předchůdkyně žalobkyně žádost schválila poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného zejména nahlížením do registrů NRKI, BRKI a insolvenčního rejstříku, a částku 12 000 Kč vyplatila na účet žalovaného. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek byla ke dni 5. 6. 2024 pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 2 424 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 812 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč za odeslání obyčejného dopisu a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, který za dobu od 5. 1. 2024 do 4. 6. 2024 kapitalizovala částkou 732,25 Kč. Na písemnou výzvu soudu žalobkyně doplnila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje a aktuální majetkové poměry žalovaného nezná.2. V souladu s dispozičním jednáním žalobkyně, která podáním ze dne 11. 3. 2025 vzala žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 812 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 424 Kč, soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím nezjišťoval, neboť k němu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř.).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 31. 3. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 12. 2023 včetně obchodních podmínek soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalovaný a společnost , právnická osoba, , která se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově ve výši 2 000 Kč, a to na účet , č. účtu, . Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s úrokem ve výši 414 Kč do 21 dnů. Úrok byl sjednán ve výši 359,79 % ročně, RPSN ve výši 2 531,20 %. Pro případ prodlení se dále žalovaný zavázal uhradit úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč. Na smlouvě je uveden datum a čas potvrzení návrhu smlouvy žalovaným pomocí kódu 14. 12. 2023 v 19:39:40 hodin.5. Z dodatku č. 4 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, vyplývá, že se účastníci smlouvy dohodli na změně smlouvy tak, že celková částka jistiny úvěru činí 12 000 Kč, zápůjční úroková sazba činí 336,61 % ročně a žalovaný se zavázal uhradit částku 14 324 Kč (jistina ve výši 12 000 Kč + úrok ve výši 2 324 Kč).6. Dle výpisu z účtu ze dne 20. 12. 2016 žalovaný z účtu č. , č. účtu, zaplatil verifikační platbu ve výši 0,11 Kč. Tato platba vyplývá i ze sdělení , právnická osoba, ., dle které majitelem a disponentem tohoto účtu byl v prosinci 2016 žalovaný.7. Z výpisů z účtu se podává, že na účet č. , č. účtu, byla dne 14. 12. 2023 poskytnuta částka 2 000 Kč, dne 15. 12. 2023 částka 3 000 Kč, dne 15. 12. 2023 částka 3 000 Kč, dne 17. 12. 2023 částka 2 000 Kč a dne 18. 12. 2023 částka 2 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplývá, že majitelem a disponentem tohoto účtu je žalovaný a že skutečně částky byly na účet připsány.8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21. 6. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o provedení transakce společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2024 včetně podacího archu ze dne 14. 6. 2024 a z oznámení ze dne 30. 6. 2024.9. Žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky výzvou ze dne 18. 7. 2024. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024 včetně podacího archu ze dne 21. 10. 2024 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 31. 10. 2024.10. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 12. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění dodatku ke smlouvě ze dne 18. 12. 2023, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný nesplatil na svůj dluh ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámeními ze dne 13. 6. 2024 a ze dne 30. 6. 2024.11. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.12. Předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně jejího dodatku soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu sp