8 C 99/2025-53 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá v záhlaví uvedené částky. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne 18. 6. 2021, a na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 18. 6. 2021. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 64,75 % p. a. ve 36 měsíčních splátkách po 826 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2021. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalované řádně splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází a z dalších zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, lustrace v databázích SOLUS a NRKI). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru, neboť do data zesplatnění celého úvěru zaplatil pouze 21 476 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění úvěru k okamžiku, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. 27 splatné dne 14. 9. 2023 o délce 65 dnů, tedy ke dni 19. 11. 2023. Podle smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru staly součástí „nové jistiny úvěru“ dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud přirostlé a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši 7189,76 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle smlouvy dále vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 747 Kč za prodlení u třech splátek á 249 Kč. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené žalobou nárokovala zaplacení částky 9 1360 Kč odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 7189,76 Kč a smluvní pokutě výše uvedené a nákladům vzniklým v souvislosti s prodlením ve výši 1200 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 7 189,76 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou od 21. 11. 2023 do data vyhotovení, tedy smluvní pokutu ve výši 3 400,87 Kč, dále úrok, jak je uvedený výše. Žalobkyně ověřila příjem žalovaného z výpisu z bankovního účtu, výše uvedenými externími výpisy. Vyhodnocení se děje automaticky v informačním systému, pracuje z údajů získaných z externích databází a poskytnutých žalovaným. Z důvodu jistoty a lepšího posouzení úvěruschopnosti žalobce ze strany žalovaného uvedené výdaje porovnává s minimálními výdaji stanovenými ze strany žalobce, když pokud tyto minimální výdaje přesahují výši výdajů uvedenou ze strany žalovaného, vychází žalobce při posouzení úvěruschopnosti z takto stanovených minimálních výdajů.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:4. Z návrhu na uzavření smlouvy a oznámení o schválení úvěru je zjištěno, že žalobkyně potvrzuje schválení smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku 29 736 Kč formou 36 měsíčních splátek po 826 Kč splatných vždy do 14. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 64,75 % p. a., a to jako „pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru“..5. Z Dokladu o vyplacení úvěru výpisu k účtu č. , č. účtu, , soud zjistil, že žalovanému byla sjednaná úvěrová částka ve výši 13 000 Kč vyplacena dne 18. 6. 2021 bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , který byl žalovaným jako platební místo označen v návrhu smlouvy.6. Z listiny označené jako Karta klienta je zjištěno, že žalovaný ke dni 14. 5. 2024 uhradil z titulu smlouvy celkovou částku 21 476,00 Kč.7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za měsíc květen 2021 je zjištěno, že žalovaný měl v tomto měsíci příjmy 59 425 Kč, výdaje 61 424,80 Kč, mezi výdaji jsou desítky transakcí u společnosti , právnická osoba, v řádu tisícovek a dále transakce u společnosti , právnická osoba, . Příjmy jsou mimo mzdu půjčka od společnosti , právnická osoba, . ve výši 12 800 Kč a , právnická osoba, 1800 Kč a 1000 Kč. V měsíci dubnu jsou rovněž transakce u společnosti , právnická osoba, v řádu tisíců a příjem je mj. 1000 Kč od , právnická osoba, . V březnu je příjmem 1000 Kč půjčka od , právnická osoba, , 1600 Kč od , právnická osoba, , hlavními výdaji jsou opět tisícovkové částky obchodníkovi , právnická osoba, V únoru taktéž je mezi výdaji několik plateb společnosti , právnická osoba, ., právnická osoba, . Všechny tyto měsíce neměl žalovaný žádné úspory na konci měsíce.8. Z dalších listinných důkazů nebyla zjištěna žádná ve věci rozhodná skutková zjištění – s ohledem na níže uvedený závěr, případně vyplývají z jiných důkazů.9. Po právním zhodnocení uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Soud z dostupných důkazů došel k závěru, že žalobkyně nezkoumala řádně úvěr úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně si opatřila pro půjčku ve výši 13 000 Kč skutečně dostatečné podklady, kterými jsou výpisy z účtu a výpisy z úvěrových registrů, avšak z těchto nevyvodila správné závěru. Z výpisů z účtu žalovaného vyplývají nestandardní výdaje, resp. podává se, že může mít problémy s gamblerstvím, sázení je hlavním výdajem žalovaného, postupně si na tyto výdaje musel vzít půjčky, což opět vyplývá z výpisu z účtu, z kterého je naprosto zjevné, že tato půjčka byla nejspíše další půjčkou, která měla žalovanému poskytnout finance na sázení. Pokud s takovými podklady žalobkyně půjčku bez dalšího poskytla svědčí o tom, že úvěruschopnost nebyla řádně zkoumána. Takové informace mají působit jako červená vlajka a vést k podrobnějšímu zkoumání, jakkoli jde o úvěr nízké výše.16. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo postupováno s odbornou péčí a že s odbornou péčí byla ověřena schopnost žalovaného splácet daný úvěr, a proto je smlouva pro porušení povinnosti uvedené v § 86 o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.17. Za této situace je žalovaný, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem, resp. její zůstatek. Sama žalobkyně však tvrdí, že žalovaný zaplatil částku vyšší, než byla poskytnutá jistina, proto je namístě žalobu zamítnout už na základě tvrzení, jelikož jiné nároky než na vrácení jistiny důvodné pro absolutní neplatnost smlouvy nejsou. Soud se hlouběji nezabýval výší úroku s ohledem na nedůvodnost žaloby z jiného důvodu.18. O nákladech řízení rozhodl postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. arg. a contrario, když v řízení plně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.