10 C 241/2020-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran (speciální čísla se zvýšenou sazbou), a rovněž i pojištění, žalovaný se zavázal k úhradě pravidelných poplatků za poskytnuté služby a pojištění. Žalovaný však porušil své povinnosti, když přestal za poskytování služeb a pojištění hradit sjednané částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Na podkladě listin založených ve spise dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož byla mezi účastníky uzavřena účastnická smlouva [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly také obchodní podmínky žalobkyně. V rámci uzavřené účastenské smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému jednak službu elektronických komunikací včetně služeb třetích stran. Soud má za prokázané, že žalobkyně vystavila žalovanému postupně dne [datum] fakturu [číslo] se splatností ke dni [datum] a dne [datum] fakturu [číslo] se splatností ke dni [datum]. Žalovaný však přestal hradit předepsané ceny poskytovaných služeb a splátky pojištění, když neuhrazená částka ve svém souhrnu činí [částka], přičemž tato částka se skládá z neuhrazených plateb třetích stran ve výši [částka] a částky [částka] za dlužné pojistné. V průběhu řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dluh uhradil ani jinak žalovaný nárok nezpochybnil. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla dána k doručení téhož dne, jak je patrné z podacího lístku. Uplatněný nárok vyplývající ze shora uvedené smlouvy je po právní stránce nárokem podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Jelikož je žalovaný v prodlení se splněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka]. Z důvodu, že zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu [částka] v částce [částka], celkem [částka]. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.