25 C 292/2020-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] z titulu uzavřené smlouvy ze dne [datum], [číslo], jejímž předmětem byla koupě zařízení Huawei P9 lite za kupní cenu [částka], přičemž žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku [částka]. Zbývající částku se žalovaný zavázal uhradit v 18 pravidelných splátkách po [částka]. Žalovaný však řádně neplnil povinnosti z výše uvedené kupní smlouvy, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyni a žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva [číslo], jejímž předmětem byla koupě koncového zařízení Huawei P9 lite za kupní cenu [částka]. Žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku [částka] a zavázal se zbývající částku splácet v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Splatnost se pak řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně žalovanému vystavila za období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] splatnou do [datum], přičemž nárokuje pouze částku [částka] (dlužná splátka za koncové zařízení). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému za období od [datum] do [datum] částku [částka] se splatností do [datum], přičemž si nárokuje pouze částku ve výši [částka] (dlužné splátky za koncové zařízení). Fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku [částka] splatnou do [datum], přičemž si nárokuje pouze částku ve výši [částka] (dlužné splátky za koncové zařízení). Fakturou za období od [datum] do [datum] pod [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku [částka] se splatností do [datum], přičemž si nárokuje pouze částku ve výši [částka] (dlužné splátky za koncové zařízení). Fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku [částka] splatnou do [datum], přičemž si nárokuje pouze částku ve výši [částka] (dlužné splátky za koncové zařízení). Fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku [částka] splatnou do [datum], přičemž si nárokuje pouze částku ve výši [částka] (dlužné splátky za koncové zařízení). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému za období od [datum] do [datum] částku [částka] splatnou do [datum], přičemž si nárokuje pouze částku ve výši [částka] (doúčtování splátek za koncové zařízení). Celkem se tak žalobkyně domáhá na žalovaném částky [částka]. V průběhu řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dlužné částky uhradil či že by dluh vůči žalobci zanikl jiným zákonným způsobem. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum]. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), přičemž dospěl k závěru, že uplatněný nárok je po právu, a proto bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po [částka], paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po [částka] a dle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka]. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku [částka]. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.