9 C 131/2020-22 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku [částka] z titulu uzavřené smlouvy ze dne [datum] [číslo], jejímž předmětem byla koupě zařízení HUAWEI LTE FMS router za kupní cenu [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách po [částka], když při převzetí uhradila částku [částka]. Žalovaná však řádně neplnila povinnosti z výše uvedené kupní smlouvy, ačkoli byla k úhradě uvedené pohledávky písemně vyzvána kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyni nic neuhradila. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř.), nevyjádřil. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum]. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), přičemž dospěl k závěru, že uplatněný nárok je po právu, a proto bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. V dané věci je žalovaná státním příslušníkem Slovenska, na věc se tak vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských obchodních věcech. Mezinárodní příslušnost tohoto soudu je dána bydlištěm žalované na území České republiky – podle čl. 4 odst. 1 nařízení. Rozhodným právem, je právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy). S ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o koupi zboží je podle čl. 4.1. písm. a) Nařízení Evropských společenství č. 593/2008 třeba užít právního řádu státu, na jehož území má prodávající obvyklé bydliště, tedy žalobkyně. Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva [číslo], jejímž předmětem byla koupě koncového zařízení HUAWEI LTE FMS Router za kupní cenu [částka], které se žalovaná zavázala splácet ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Splatnost se pak řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně žalované vystavila za období od [datum] do [datum] postupně faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za splátky kupní ceny zařízení ([částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]), celkem [částka]. V průběhu řízení žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by dlužné částky uhradila či že by dluh vůči žalobkyni zanikl jiným zákonným způsobem. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal podle § 142a o.s.ř. s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. [částka], za 3 režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, tj. [částka] a dále 21% DPH ve výši [částka] ve smyslu ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., celkem [částka].