6 C 133/2022-130 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobce se žalobou podanou , datum, domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku st. p.č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. 289 a dále vlastníkem pozemku parc. č. 120/13 v katastrálním území. a obci , adresa, . Tyto nemovitosti byly původně ve společném jmění žalobce a žalované, kteří byli manželé, ale v rámci soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů je získal do svého výlučného vlastnictví žalobce. Žalobce po rozvodu strpěl, aby jeho bývalá manželka zůstala v nemovitostech bydlet. Do nemovitosti se však následně přistěhoval současný manžel žalované a oba nyní nemovitosti užívají, aniž by jim k tomu svědčil právní titul. V důsledku toho vzniká na jejich straně bezdůvodné obohacení. Přestože žalobce vyzval žalované dopisem ze , datum, k vyklizení předmětných nemovitostí, žalovaní na výzvu nereagovali a nemovitosti nevyklidili. Žalobce stanovil výši bezdůvodného obohacení částkou , částka, měsíčně. Za dobu od , datum, do , datum, mu žalovaní dluží částku , částka, a od , datum, proto žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení.Soude ve věci vydal dne , datum, platební rozkaz, proti němuž žalovaní podali včasný odpor. V odporu uvedli, že nárok žalobce považují za nedůvodný. Namítli, že dům ve vlastnictví žalobce užívají na základě jeho ústního souhlasu od rozvodu manželství žalované s žalobcem v roce 2014, přičemž nemovitosti užívají i nezletilé dcery bývalých manželů Sušankových. Údajně se účastníci dohodli na tom, že výživné pro nezletilé dcery, které bylo přiznáno soudem v minimální výši, nebude měněno a žalobce jako formu výživného nad rámec peněžitého plnění poskytne žalovaným i nezletilým dcerám bezúplatné bydlení. Proto také nebyl od roku 2014 podán návrh na zvýšení výživného pro nezletilé děti. Původně byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena dohoda, že budou hradit žalobci částku , částka, měsíčně jako příspěvek na hypotéku, za což budou užívat dům s nezletilými dětmi. Žalovaní předložili písemná potvrzení, které podle jejich názoru prokazují úhrady příspěvku na hypotéku ve výši , částka, měsíčně v roce 2016. Takto žalovaní přispívali žalobci až do července 2020, přičemž od srpna tohoto roku se dohodli na tom, že již nebudou žalobci přispívat v rámci dorovnání nepřiměřeně nízkého výživného pro nezletilé děti a budou rodinný dům žalobce užívat bezúplatně.Přestože v průběhu řízení žalovaní v podání z , datum, požádali o odročení již nařízeného jednání s návrhem, aby soud účastníkům nařídil v souladu s ustanovením § 100 odst. 2 o.s.ř., mediační řízení. Ačkoli soud žalovaným usnesením ze , datum, č.j. , spisová značka, vyhověl a a nařídil účastníkům mediaci a proběhla dvě mediační jednání, dne , datum, zástupce žalobce sdělil, že mediační jednání nevyústila v uzavření mediační dohody a požádal soud, aby ve věci nařídil jednání.Na soudním jednáním konaném dne , datum, účastníci vysvětlili, že k uzavření mediační dohody nedošlo z důvodu, že účastníci spolu vedou více sporů a žalobce vede navíc i spor s rodiči žalované , Anonymizováno, . Na tomto jednání soud vyjevil účastníkům svůj předběžný právní názor na věc a dotázal se jich na možnost pokračování mediačního řízení. Žalobce k tomu uvedl, že účastníci dospěli k závěru, že další prodlužování řízení formou mediace postrádá smysl a čímž však zástupce žalovaných nesouhlasil.Po zahájení jednání ve věci samé, žalobce k listinám o platbách poskytnutých žalovanými v letech 2015 až 2017 uvedl, že neprokazují žádnou dohodu účastníků za období, za které je požadována náhrada za bezdůvodné obohacení. Žalovaní však setrvali na tvrzení, že mezi nimi byla uzavřena dohoda o hrazení částky , částka, měsíčně, přičemž z této dohody by mělo být podle jejich názoru vycházeno i nadále. Žalovaní navrhli provedení důkazních návrhů místním šetřením a na provedení jejich účastnického výslechu. Kromě toho žalovaní navrhli jmenování znalce k provedení znaleckého posudku za účelem zjištění výše tohoto nároku.Soud na základě návrhu žalovaných jmenoval znalkyni z oboru ceny a odhady nemovitostí, která ve věci podala znalecký posudek, v němž stanovila výši obvyklého nájemného z nemovitých věcí žalobce za období od , datum, do , datum, , a to v rozmezí částek , částka, až , částka, . Vycházela přitom pouze ze zadání soudu, neboť účastníci přes výzvu soudu, aby ve lhůtě 14 dnů sdělili případné otázky na znalce, žádné otázky nepoložili. Z posudku znalkyně vyplývá, že místní šetření na nemovitých věcech žalobce provedla za přítomnosti žalobce a manželů Šuníkových, zatímco právní zástupci účastníků se šetření nezúčastnili. Znalkyně v posudku uvedla, z jakých podkladů vycházela, popsala předmět pronájmu včetně jeho rozměrů a porovnala nájemné rodinných domů ve srovnatelných lokalitách v letech 2020 až 2021. Dopustila se pouze drobné chyby při porovnávání nemovitosti ve , adresa, , když uvedla nesprávně užitkovou plochu pozemku. Znalkyně byla také vyslechnuta ke svému posudku na jednání konaném dne , datum, . Na tomto jednání vysvětlila k dotazům zástupce žalovaných, že užívanou plochou se rozumí výměra místností včetně garáže, která se započítává do užívané plochy, neboť je umístěna v domě a byla využívána jako sklad. Dále vysvětlila jaké vybavení nemovitých věcí má rovněž vliv na výši obvyklého nájemného, což jsou ty movité věci, které jsou spojeny pevně s nemovitostí, zatímco jiné věci, které takto spojeny nejsou, nemají vliv na hodnotu nájemného. Rovněž uvedla, že vliv na výši nájemného má počet obyvatel v obci i přístupová cesta. Pokud byla na listu vlastnictví předmětných nemovitostí uvedena poznámka spornosti, je to podle názoru žalobce v daném případě irelevantní, neboť k jejímu zápisu došlo až v roce 2022.Na jednání konaném dne , datum, zástupce žalovaných upustil od provedení důkazních návrhů místním šetřením a netrval ani na provedení účastnického výslechu žalovaných. Navrhl však žalobu zamítnout, neboť podle názoru žalovaných nebyla řádně prokázána výše obvyklého nájemného, neboť žalovaní mají pochybnosti o správnosti vypracovaného znaleckého posudku. Naproti tomu by soud měl vycházet z dohody účastníků, která byla uzavřena před obdobím, za které je požadován nárok z bezdůvodného obohacení, jenž by se měl podle žalovaných pohybovat kolem , částka, až , částka, měsíčně.K posledně uvedené námitce žalovaných, že soud by měl vycházet při určení výše bezdůvodného obohacení z dohody účastníků před žalovaným obdobím, soud provedl důkaz listinami založenými na č. l. 52 až 54, které byly předloženy zástupcem žalovaných. Na listině na č. l. 52 jsou potvrzení žalobce, kde žalovaná, označená ještě jako Tušková přispěla za měsíc březen částkou , částka, , ale není patrno, za jaký rok. Dále se zde nachází potvrzení z , datum, o tom, že manželé Tuškovi přispěli žalobci v roce 2015 za elektřinu, plyn a bydlení částkou , částka, . Na č. l. 53 spisu, jsou potvrzení z , datum, , , datum, , , datum, o tom, že bylo přispěno na hypotéku, a to v každém z těchto měsíců částkou , částka, . Obdobně to vyplývá z č. l. 54 spisu, na němž jsou záznamy o tom, že , datum, , , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , bylo přispěno na hypotéku rovněž částkami , částka, ; dne , datum, dokonce částkou , částka, . Soud v souladu s námitkou žalobce z těchto potvrzení dovodil závěr, že z nich nelze prokázat, jaká byla případná dohoda účastníků vztahující se k žalovanému období od , datum, do , datum, , která by se týkala obvyklého nájemného. Navíc s výjimkou dvou potvrzení založených na č. l. 52 v roce 2015, všechna další potvrzení založená na č. l. 53 a 54 spisu se týkají splácení hypotéky, což potvrzuje splácení dluhu na nemovitých věcech, ale nijak neprokazují tvrzení žalovaných, že by se týkaly nějaké dohody s žalobcem o bydlení. Rovněž námitka žalovaných o dohodě s žalobcem na kompenzaci výživného pro nezletilé děti bývalých manželů Sušankových poskytnutím bezúplatného užívání domu ve výlučném vlastnictví žalobce prokázána nebyla. Navíc by taková dohoda musela být prohlášena za neplatnou, neboť započtení proti pohledávce výživného pro nezletilé děti je v ustanovení § 1988 obč. zák. zcela zakázáno. K ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého se podle ustanovení § 1991 nepřihlíží. Poslední námitka žalovaných směřovala proti obsahu znaleckého posudku, který sami žádali. Znalkyně v posudku uvedla podklady, z nichž vycházela a k posudku jsou připojeny listiny, a to výpis z katastru nemovitostí, fotografie předmětných nemovitostí s plánkem a inzerce obdobných nemovitých věcí, které byly porovnávány. Znalkyně v posudku uvedla také podpůrné nástroje a zmínila, že mapy nájemného již pro rok 2020 nebyly aktualizovány, přičemž v té době mohlo být ještě vycházeno z nařízení vlády č. 53/2013 Sb.Podle názoru soudu je ve věci podaný znalecký posudek úplný a soud o jeho správnosti neměl pochy