1 C 97/2024-38 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel s účinností ke dni , datum, s žalobcem jakožto věřitelem písemnou smlouvu o zápůjčce, kterou se se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši , částka, . Dle podmínek smlouvy poskytl žalobce žalovanému konkrétně částku , částka, . Rozdíl mezi částkou , částka, a částkou , částka, tvoří odměna poskytovatele platebních služeb malého rozsahu za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy o zápůjčce, a za provedení platebních převodů mezi věřitelem a dlužníkem a její výše je vždy odvozena od jistiny zápůjčky a sjednaného komerčního úroku odpovídajícímu sjednané době splácení. Výše této odměny činí vždy 5 % z celkové dlužné částky, vždy však nejméně , částka, v souladu s ustanovením čl. 2.2. smlouvy o zápůjčce. Takto bylo učiněno, protože k uzavření smlouvy o zápůjčce proběhlo přes platformu provozovanou na webu www., právnická osoba, .cz poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu. Server www., právnická osoba, .cz, přes jehož systém došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, je provozován společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se , adresa, (dále jen „P2P“), a to jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob, ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Pro větší bezpečí a transparentnost potom probíhají finanční převody prostřednictvím právě portálu www., právnická osoba, .cz, který tyto platební transakce účastníkům smlouvy o zápůjčce poskytuje. Smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena zadáním unikátního kódu na shora uvedeném serveru www., právnická osoba, .cz, a to tím způsobem, že žalovanému se pro podpis smlouvy o zápůjčce vygeneroval unikátní kód, který mu byl zaslán pomocí software CRONu (popis software je uveden zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cron) na elektronickou adresu žalovaného , e-mail, uvedenou při registraci žalovaného na webu www., právnická osoba, .cz. Text a znění smlouvy o zápůjčce potom žalovaný potvrzuje a schvaluje vložením unikátního kódu. Každý z kódů, které se používají k podpisu smlouvy o zápůjčce a identifikaci jednajících stran, je unikátní a pevně fixované na konkrétní žádost o zápůjčku, datum i žadatele o zápůjčku a slouží jako podpisový kód pro žalovaného, který nelze pozměnit nebo zaměnit, jelikož v sobě obsahuje několik proměnných a interních čísel. Pro žalovaného byl tímto systémem vygenerován kód ve tvaru , Anonymizováno, a pro žalobce ve tvaru 2202310052. Následně žalobce ke dni , datum, poskytl žalovanému shora popsanou zápůjčku, která byla prostřednictvím P2P odeslána na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se na základě smlouvy o zápůjčce zavázal žalobci vrátit půjčené peněžní prostředky ve splátkách po , částka, měsíčně, a to včetně příslušenství. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze první dvě splátky v celkové výši , částka, . Dále neuhradil ničeho a porušil tak své smluvní závazky. S ohledem na uvedené se celková dlužná částka zápůjčky stala ke dni , datum, okamžitě splatnou. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu, avšak bezúspěšně.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že žalobce poskytl dne , datum, žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž částka , částka, byla zaslána přímo žalovanému a rozdíl mezi těmito částkami tvoří odměna poskytovatele platebních služeb malého rozsahu tak, jak je pospáno shora. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, , který rovněž prokazuje žalovaného jako majitele účtu, má soud za prokázané, jakožto i z detailu pohybu účtu ze dne , datum, , že žalovanému byla zápůjčka poskytnuta. Žalobce dle potvrzení o platbě z účtu ze dne , datum, prokazuje, že tento nejprve zaslal uvedenou částku na účet poskytovatele platebních služeb malého rozsahu je dni , datum, a následně došlo k přeposlání zápůjčky daným poskytovatelem na účet žalovaného. Žalovaný se v čl. 3.1 smlouvy o zápůjčce zavázal splácet žalobci poskytnutou zápůjčku společně s úroky ve splátkách po , částka, k 20. dni v měsíci, a to způsobem, který je stanoven v čl. 2 – Parametry zápůjčky smlouvy o zápůjčce. Podle čl. 3.2 smlouvy o zápůjčce se v případě prodlení se splátkou, které překročí jeden kalendářní měsíc, stává celková dlužná částka, která byla sjednána ve smlouvě o zápůjčce, tj. částka ve výši jistiny a komerčního úroku odpovídajícího předpokládané době splácení (viz čl. 2. Parametry zápůjčky), tj. včetně příslušenství, splatnou. V čl. 2 smlouvy o zápůjčce byl sjednán roční smluvní úrok 50 % a dále si smluvní strany v čl. 3.3 smlouvy sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil dle splátkového kalendáře celkem dvě splátky v celkové výši , částka, a dále ničeho neuhradil, a proto žalobce využil podmínek stanovených v čl. 3, odst. 3. 2 smlouvy o zápůjčce, a dluh žalovaného ke dni , datum, zesplatnil. Předžalobní výzvou ze dne , datum, (včetně podacího lístku) vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ne předžalobní výzvu nereagoval a závazek neuhradil. Pro úplnost soud dodává, že k uzavření smlouvy o zápůjčce proběhlo přes platformu provozovanou na webu www., právnická osoba, .cz, který je provozován společností P2P, poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu, a to shodně tak, jak je shora popsáno. Smlouvou o spolupráci je potvrzeno, že žalobce tuto uzavřel právě se společností P2P.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.8. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.9. Na základě předložených listinných důkazů shledal soud nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení občanského zákoníku § 588 o. z. Soud se tedy zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., podle kterého je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud došel k názoru, že úroky sjednané ve výši 50 % ročně jsou v rozporu s dobrými mravy, neboť převyšují přinejmenším čtyřnásobně výši úroků požadovaných při poskytnutí úvěrů peněžními ústavy v ČR a takový úrok lze označit za lichvářský. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatná, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 218 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním p