2 C 217/2024-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. 012749838R ke kreditní kartě, kdy nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro kreditní karty Poštovní spořitelny. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně žalované čerpat peněžité prostředky do výše úvěrového limitu ve výši , částka, , a to prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná byla povinna čerpané prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně. Žalovaná však čerpaný úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně využila svého práva a ke dni , datum, veškeré závazky žalovaného zesplatnila, přičemž k tomuto datu činil dluh žalované , částka, . Ke dni , datum, činila dlužná částka 27 945,16 K4 a sestávala z dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . Ani přes výzvy žalobkyně žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dle smlouvy o úvěru ke kreditní kartě Poštovní spořitelny č. 012749838R a záznamu o podpisu klienta žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnou neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu, který byl sjednán ve výši , částka, . Žalovaná se oproti tomu zavázala splácet čerpaný úvěr s tím, že minimální měsíční splátka měla činit 5 % z vyčerpaného úvěrového rámce, vždy alespoň , částka, , přičemž splátky byly splatné 24. den v měsíci. Roční úroková sazba byla ujednána ve výši 19,90 % a RPSN činilo 25,88 %. Pro případ, že by žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru si strany sjednaly právo banky úvěr zesplatnit. Dle doložených výzev ze dne , datum, a předcházejících žalobkyně žalovanou třikrát upozornila na prodlení s hrazením splátek a vyzvala ji k úhradě dluhu. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně úvěr z důvodu prodlení žalované s placením splátek ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala ji k úhradě částky , částka, . Ke dni zesplatnění úvěru činila dle výpisu z kreditní karty dlužná jistina , částka, . Dne , datum, žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, kdy ji vyzvala k úhradě částky , částka, spolu s příslušenstvím.5. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), avšak porušila svou povinnost poskytnuté prostředky řádně splácet vrátit, a dluží tak žalobkyni z titulu neuhrazeného úvěru stále částku , částka, , přičemž přes výzvy žalobkyně dlužnou částku dosud neuhradila. S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého závazku, a dále se smluvním úrokem v ujednaných výších. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplati náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.