ECLI: ECLI:CZ:OSPJ:2024:4.C.130.2016.1 Datum: 2024-10-02 Předmět: žaloba na vypořádání SJM Ustanovení: ["§ 3038 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3040 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18 z. č. 151/1997 Sb.", ["rozvod manželství""oceňování majetku""věcná břemena""smlouva kupní""pozůstalost""obchodní podíl""odbory""akcie""rodinná domácnost""společné jmění manželů""smlouva darovací""pojištění""domácí násilí""spoluvlastnictví""znalecký posudek""jmění""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: žaloba na vypořádání SJM (["§ 3038 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3040 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. )
1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu , datum, , domáhala vypořádání společného jmění účastníků (dále jen SJM) s tím, že jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno. Uvedla, že za trvání manželství účastníci učinili několik investic do majetku rodičů žalovaného a pořídili nemalé majetkové hodnoty, které požadovala vypořádat. Jednalo se o obchodní podíl žalovaného ve firmě , právnická osoba, , stavbu chaty č.ev. 197, sruby, rybník, rybníček, bazén, velké a malé stáje, kapličku, stodolu a oplocení na pozemcích zapsaných na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , přičemž objekty byl postaveny na pozemcích ve vlastnictví žalovaného, a tyto nemovitosti žalovaný darovací smlouvou ze dne , datum, převedl na děti účastníků. Učinil tak bez souhlasu žalobkyně, která v zákonné lhůtě uplatnila námitku relativní neplatnosti, neboť darování nemovitostí a staveb v SJM není obvyklou správou majetku náležejícího do SJM, proto se jedná se o aktiva společného jmění a požadovala je vypořádat. Dále navrhla vypořádat za manželství pořízená zvířata, a to klisnu Walerii Vorenne, její hříbě , jméno FO, , poníka, 9 lam, 4 kamerunské ovce a 4 kamerunské kozy. Další položkou k vypořádání byly v žalobě specifikované movité věci nacházející se v rodinném domě na adrese , adresa, , v chatě a srubech. Dále uvedla, že účastníci ze společných prostředků učinili v letech 1990, 1993 a 2004-2005 tři rekonstrukce domu ve vlastnictví rodičů žalovaného, čímž vznikla pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení min. ve výši , částka, , kterou požadovala vypořádat. Další investicí ze společného jmění bylo vybudování garáže na pozemku ve vlastnictví rodičů min. ve výši , částka, a další stavební úpravy provedené v okolí rodinného domu min. ve výši , částka, . Žalobkyně požadovala vypořádat rovněž zůstatky na běžných účtech, penzijní a životní pojištění, k zjištění jejích existence navrhovala, aby soud provedl dotazy na všechny na území ČR působící peněžní ústavy. Namítala, že žalovaný měl vybrat peníze ze stavebního spoření dětí účastníků v hodnotě , částka, s tím, že žalobkyně nevěděla, jak tyto použil a mělo by k tomu být při vypořádání přihlédnuto. Rovněž navrhovala, aby byla uplatněna disparita podílů, a to 70 % k 30 % ve prospěch žalobkyně. Jako důvod uvedla příčinu rozvratu manželství na straně žalovaného, spočívající v jeho náklonnosti k opačnému pohlaví, jakož i psychickému nátlaku žalovaného na svoji osobu trvajícího po dobu jednoho roku před jejím nuceným vystěhováním ze společného bydliště, které spočívalo v zasílání SMS zpráv a neustálého sledování. Uvedla, že ze strany žalovaného došlo v roce 2012 i k fyzickému napadení žalobkyně.2. Žalovaný nároky uplatněné v žalobě tak, jak byly vymezeny, neuznával. Sporným nečinil, že je společníkem obchodní společnosti , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 67 %. Uvedl, že firma má uzavřeno několik smluv, týkajících se provozního financování a v rámci zajištění pohledávek věřitelů vyplývajících z těchto závazkových vztahů byly společností vystaveny vlastní blankosměnky na řad , Anonymizováno, , které byly avalovány žalovaným, se souhlasem žalobkyně. Tyto směnky v podání specifikoval a uvedl, že jsou závazkem, který je součástí zaniklého SJM a je nutné je vypořádat. V dalším průběhu řízení pak tvrdil, že předmětný obchodní podíl nebyl součástí SJM, protože na splacení základního vkladu v nově , právnická osoba, byl použit dar jeho rodičů ve výši , částka, darovaný výlučně žalovanému. Dále činil sporným žalobkyní požadovaný nárok na vypořádání stavby rekreační chaty č. ev. 197, jejíž výstavba začala až v roce 1998 a byla plně hrazena z prostředků rodičů žalovaného, kteří byli v té době vlastníky mimo jiné pozemku, na kterém byla postavena, kdy následně došlo k převodu vlastnického práva darovací smlouvou na žalovaného. Žalovaný pak následně převedl pozemky spolu s chatou i dalšími vybudovanými objekty a úpravami v jejím okolí darovací smlouvou na děti účastníků za účelem jejich zabezpečení do budoucna. Učinil tak, protože předmětné nemovitosti žalovaný nepovažoval za součást SJM a mohl s nimi disponovat. Nepotvrdil doručení dopisu s uplatněním námitky relativní neplatnosti z června 2016 a dále uvedl, že žalobkyně proti tomuto právnímu jednání ničeho nenamítala až do okamžiku sporu o vypořádání zaniklého SJM. Pokud jde o vypořádání zvířat, tak klisna Valerie Vorenne i hříbě , jméno FO, nebyly součástí SJM, když jsou majetkem otce žalovaného. Poník byl pořízen již po rozvodu manželství účastníků. Stádo lam, kamerunských koz a ovcí považoval za svůj výlučný majetek, když se jednalo o dar výlučně jeho osobě. K vybavení a movitým věcem v domě (písm. a) žaloby) namítal, že některé již neexistují, či ztratily hodnotu s ohledem na svůj charakter a účel užívání. U movitých věcí pod písmenem b) žaloby uvedl, že byly pořízeny z prostředků získaných prostřednictvím úvěrů účastníků a tyto byly použity ke zhodnocení nemovitostí ve vlastnictví dětí účastníků. U movitých věcí pod bodem c) žaloby uvedl, že ty nemohou být vypořádány jako součástí SJM, neboť byly pořízeny rodiči žalovaného či zhotoveny svépomocí s tím, že některé již neexistují nebo jsou bez hodnoty. Pohledávku účastníků za rodiči žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení, vzniklého investicí ze SJM do domu č.p. , adresa, , garáže a úprav v okolí domu, považoval za spornou, resp. neexistující. Účastníci v domě společně žili od roku 1988 do poloviny roku 2015 na základě dohody s rodiči bezplatně. V roce 1990 proběhla pouze úprava stávajícího stavu, kdy tato byla financována plně z prostředků rodičů žalovaného, neboť účastníci neměli dostatek vlastních finančních prostředků. V roce 1993 pak bylo přistoupeno k rekonstrukci půdních prostor a zhotovení jedné obytné místnosti, kdy tato byla prováděna žalovaným a otcem žalovaného svépomocí. V roce 2004–2005 proběhla jediná rekonstrukce, která byla financována z prostředků účastníků naspořených formou jejich stavebního spoření. Financován bylo jen nákup materiálu, veškeré stavební práce byly prováděny svépomocí. Žalovaný tedy namítal, že bezplatné bydlení trvalo dvacet sedm let a veškeré investice účastníků v rozsahu rekonstrukce provedené právě v letech 2004–2005 jsou kompenzovány právě bezplatným užíváním domu rodičů žalovaných. Ke vzniku pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení na straně rodičů nemohlo dojít. K investicím do garáže a úprav na pozemku ve vlastnictví rodičů z titulu bezdůvodného obohacení rovněž uvedl obdobně jako k investicím do domu s tím, že účastníci logicky užívali spolu s domem i zahradu a další příslušenství v okolí domu. Investice do okolí i stavby garáže byly prováděny z prostředků rodičů žalovaného s tím, že některé práce byly prováděny svépomocí. Žalovaný požadoval vypořádat peněžní prostředky na bankovních účtech účastníků, jakož i společné závazky plynoucí z kartového účtu, ze smluv o stavebním spoření a úvěrových smluv, uzavřených s ČS a.s. Ke stavebním spoření dětí uvedl, že v smlouvy ve prospěch dětí jsou aktivní a žalovaný z nich žádné prostředky nevybíral. Odmítal, žalobkyní tvrzené splnění podmínek pro disparitu podílů, když příčiny rozvratu manželství neměly přímý dopad na hospodaření ze společným majetkem nebo péčí o rodinu. Žalobkyni ze společné domácnosti nevyhodil, opustila ji sama, k jejímu fyzickému napadení žalovaným nikdy nedošlo. Po celou dobu manželství se staral o rodinu a finančně zabezpečoval všechny její potřeby.3. Usnesením soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo přiznáno žalobkyni osvobození od soudních poplatků ve výši 50 %. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo žalobkyni odejmuto osvobození od soudních poplatků.4. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla nařízena mediace u , tituly před jménem, , jméno FO, , která nebyla úspěšná.5. Soud rozhodl o vypořádání zaniklého společného jmění rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kdy žalovanému byly přikázány do vlastnictví movité věci v hodnotě , částka, , poník v hodnotě , částka, , zůstatky plynoucí ze životního pojištění, penzijního připojištění a vkladu na účtu u ČS a.s. v celkové hodnotě , částka, , obchodního podíl firmy , právnická osoba, s.s.ro v hodnotě , částka, a dále do jeho vlastnictví připadla pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení za , Jméno žalovaného, , nar. , datum, . Žalovanému pak byla uložena povinnost vyplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku , částka, . Žalobkyni bylo přikázány do vlastnictví zůstatky na dvou účtech u ČS a.s. ve výši , částka, . Soud rozhodl o dále o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a uložil jim povinnost zaplatit státu vynaložené náklady řízení.6. Soud po celou dobu řízení vedl účastníky ke smírnému vyřešení věci, když s ohledem na okolnosti zůstávaly spornými především majetkové hodnoty a investice do majetku, který byl převeden do vlastnictví společných dětí účastníků, ať už se jedná chatu, sruby či rodinný dům, ve kterém za manželství žili. Z výslechů dě