6 C 129/2024-42 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala , datum, žalobu na vyklizení nemovitých věcí označených ve výroku I. tohoto rozsudku včetně petitu požadujícího straně žalované také povinnost k vyklizení všech osob odvozujících své právo nemovité věci užívat od práva žalované. Žaloba je odůvodněna tím, že na základě pravomocného usnesení o příklepu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, z Exekutorského úřadu , adresa, se stala žalobkyně jako vydržitel vlastníkem nemovitých věcí označených ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Toto uvedené usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, nabylo právní moci , datum, . Žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem ze dne , datum, žalovanou k tomu, aby předala vyklizené nemovité věci ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení. Výzvu k vyklizení adresovala na poslední známou adresu žalované, ale tato výzva se vrátila žalobkyni, neboť žalovaná výzvu nepřevzala, do data podání žaloby nemovité věci nevyklidila, se žalobkyní nekomunikuje a na její výzvy ani telefonáty nereaguje.2. Žaloba s výzvou by se žalovaná písemně k žalobě vyjádřila lhůtě deseti dnů, byla žalované doručována na adresu , adresa, , , adresa, . Protože podle doručenky do vlastních rukou nebyla žalovaná na uvedené adrese zastižena, aby si mohla zásilku vyzvednout, byla tato doručovaná zásilka připravena podle zprávy pošty k vyzvednutí , datum, . Jako nedoručená byla vrácena soudu , datum, . Podle ustanovení § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), platí při doručování písemností do vlastních rukou, že pokud si adresát nevyzvedne písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrací odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. Na úřední desce soudu bylo sdělení v tomto případě vyvěšeno , datum, . Na shora uvedenou adresu, kterou má žalovaná uvedenou v Centrální evidenci obyvatel od , datum, , jak vyplývá z potvrzení o provedené lustraci založených na č.l. 21 a 26 spisu, byla žalovaná obesílána také k jednání nařízenému na , datum, . V tomto případě se jednalo o doručování dané písemnosti ve smyslu ustanovení § 50 o.s.ř. Takto doručovaná písemnost se považuje za doručenou v případě, že doručující orgán adresáta nezastihl, a to vhozením do jeho schránky. Nelze-li takto doručit, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení se zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení. V tomto případě doručující orgán označil adresáta , datum, za neznámého. Na základě těchto skutečností soud považoval doručení žaloby i předvolání žalované k jednání soudu za řádně doručené. Věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, z Exekutorského úřadu , adresa, , který byl pověřen vedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , č.j. , spisová značka, , zjistil, že k vlastnickému právu žalované k nemovitým věcem byl udělen žalobkyni jako vydražiteli příklep, na základě něhož se žalobkyně stala vlastníkem vydražených nemovitých věcí, jak vyplývá z listin založených na č.l. 6–9 spisu. Žalobkyně písemně vyzývala žalovanou k vyklizení vydražených nemovitých věcí, jak se podává z listin založených na č.l. 12–13 spisu. Soud z výpisu z katastru nemovitostí založeného na č.l. 30–37 spisu ověřil, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí označených v žalobě k datu soudního jednání konaného , datum, .4. Podle ustanovení § 1012 občanského zákoníku věty prvé (dále jen obč. zák.), má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle stanovení § 1042 obč. zák. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje. Na základě těchto ustanovení občanského zákoníku je podaná žaloba zcela právně opodstatněná a soud jí vyhověl v rozsahu, který je uveden ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že další osoby, jejichž vyklizení se žalobkyně rovněž domáhá, žalovány nebyly a žalobkyně ani neoznačila důkazy, z nichž by vyplývalo, že nemovité věci uvedené v petitu žaloby rovněž užívají, byla v tomto rozsahu žaloba zamítnuta.5. Ve sporu úspěšná žalobkyně má na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů právního zastoupení advokátkou za tři úkony po , částka, s připočtením tří režijních paušálů po , částka, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky odpovídající náhradě DPH a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .