8 C 222/2022-167 — Okresní soud Plzeň-jih

Anonymizovaný odstavec2. Žalovaná se k věci vyjádřila (č.l. 24 a násl.). Nejdříve namítla promlčení, neboť podle ní byla žaloba podána po více než třech letech od skončení pracovního poměru. Pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil dne , datum, , když výpovědní doba se prodlužovala o dočasnou pracovní neschopnost žalobkyni a poslední mzda za měsíc červen 2019 byla žalobkyni vyplacena , datum, . Odstupné podle názoru žalované se tak stalo splatným spolu s poslední mzdou dne , datum, a mohlo se začít promlčovat nejdříve dnem , datum, . Pokud žaloba byla podána , datum, , došlo k promlčení. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně nemá nárok na dvanáctinásobek průměrného výdělku jako odstupného, nýbrž pouze dvojnásobek, což bylo mezi účastníky projednáváno dne , datum, .3. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.4. Při prvním jednání ve věci samé soud účastníkům předestřel právní názor, že pokud byla žaloba podána dne , datum, (č. l. 5), nebyla podána pozdě, neboť actio nata, tedy případný nárok na výplatu odstupného ve výši dvanáctinásobku výdělku žalobkyni vznikl poprvé dne , datum, , tedy po výplatním termínu dle § 67 odst. 4 zákoníku práce. Žalobkyně doplnila, že výplatu za měsíc červen 2019 obdržela , datum, a je tedy zřejmé, že právo na výplatu odstupného se mohlo začít promlčovat nejpozději dne , datum, .5. Od , datum, , kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2012 Sb. o specifických zdravotních službách, lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, neboť poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli i soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. (srovnej NS , spisová značka, ).6. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet „jen“ z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti; v případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků (srov. NS 21 Cdo 1804/2015).7. I po novelizaci zákona o specifických zdravotních službách s účinností od 1. 11. 2017 je lékařský posudek pouze nezávazným „dobrozdáním“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, závěry Nejvyššího soudu učiněné v rozsudku ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 (NS 21 Cdo 1096/2021) zůstávají v platnosti.8. Podle ust. § 67 odst. 2 ZP ( dále jen ZP) zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.9. Podle ust. § 271 k odst. 4 ZP nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.10. Podle sut. § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.11. Podle ust. § 355 ZP jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.12. Podle ust. § 355 odst. 2 ZP pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.13. Tímto právním předpisem je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, kdy podle kapitoly VI. jde o nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli: a to těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas.14. Protože ve věci nemoci z povolání žalobkyně byly vydány dva kladné posudky a dva záporné posudky Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje, odbor zdravotnictví, soud ve věci zadal znalecký posudek.15. , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalec z oboru zdravotnictví, hygiena, epidemiologie a nemoci z povolání, podal znalecký posudek, k jehož zpracování měl jednak k dispozici spisový materiál ze zdravotního odboru Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje, a další listinné důkazy týkající se vyšetřování žalobkyně u ORL lékaře, konkrétně na ORL klinice FN Plzeň. Ve znaleckém posudku konstatoval, že nález , tituly před jménem, , jméno FO, u žalobkyně v roce 2018 zněl: těžká hyperkinetická dysfonie, těžká fonastenie, které jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas – hlasový profesionál. Dále uvedl, že ve vyjádření , právnická osoba, v Plzni k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání (č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ) bylo ověřeno, že při práci, kterou , tituly před jménem, , jméno FO, v období od , datum, do , datum, u zaměstnavatele , Jméno žalované, , vykonávala, byly splněny podmínky pro vzniku nemoci z povolání – dg. nedomykavost hlasivek uvedené v kapitole VI. v položce 1 přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb., a dodal, že nelze dovozovat, že by v jiných časových úsecích podmínky pro vznik předmětné nemoci z povolání splněny nebyly. Uvedl, že s nejčastějšími potížemi, s nimiž děti do psychiatrické nemocnice , adresa, přicházejí, bývají těžší hyperkinetické poruchy, hyperkynetické syndromy spojené s poruchami chování, na diagnostických a léčebných pobytech zde bývají děti výchovně zanedbané, pacienti s poruchami vývoje řeči, též s afektivními a pervazivními vývojovými poruchami. Podle něj pedagogická činnost z hlediska hlasové zátěže zahrnuje celkovou námahu hlasového a dechového ústrojí, kdy v řízení vyučovací jednotky učitel nemá čas na hlasový odpočinek a rychlé střídání intenzity při mluvení vede k hlasové únavě. Ve znaleckém posudku též popsal příznaky dětí ve třídě v psychiatrické nemocnici , adresa, , a to diagnóza f. 70 lehká mentální retardace, diagnóza f. 90 hyperkinetické poruchy, f. 91 poruchy chování, f. 91.1 nesocializované poruchy chování, f. 91.2 socializované poruchy chování. , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, uvedl, že podle nároku na hlasovou funkci se uvádějí skupiny hlasových profesionálů:a) zpěváci - sólisté i sboristé (absolutní požadavek na kvalitu hlasu);b) herci, profesionální spíkři, učitelé (nezbytná vysoká kvalita hlasu);c) soudci, lékaři, politici, manažeři, duchovní, dále například telefonisté, profesionální vojáci a další;d) prodavači, kameloti (zde se uplatňuje hlavně kvantita nad kvalitou hlasu).Dále uvedl, že shledal ve spisovém materiálu údaje o mimopracovní hlasové zátěži žalobkyně, kdy zaměstnavatel žalobkyně dne , datum, zmiňuje mimo pracovní působení posuzované v pěveckém sboru a působení u předchozích zaměstnavatelů, kde posuzovaná vyučovala zpěv a vedla hudební soubor (účast v pěveckém sboru „, právnická osoba, “, vedení u hudebního sboru při ZŠ ve , adresa, a při Umělecké škole ve , adresa, ), kdy vyslovuje názor, že hudební vedení žáků představuje pro hlasivky větší zátěž než standardní mluva se žáky v rámci plnění pracovních povinností. Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , uvedl, že pro posouzení profesionality zdravotních obtíží žalobkyně jsou tyto údaje nepoužitelné. Podle jeho odborného závěru žalobkyně ke dni , datum, , kdy j