8 C 229/2024-34 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , která byla uzavřena dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dříve , právnická osoba, Bank, a.s.), a žalovaným. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice, rovněž podepsaná oběma smluvními stranami, které obsahují konkrétní parametry úvěru a kreditní karty. Dále jsou součástí smlouvy rovněž Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty Banky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, a také Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, a současně mu byla poskytnuta kreditní karta MoneyCard Smart, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tak nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru (bylo-li sjednáno) a dále poplatků za odeslané upomínky ve výši dle Sazebníku a Úrokového lístku. Žalovaný průběžně čerpal poskytnuté peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků pak byl povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného tak právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění sjednaného v podmínkách a dne , datum, ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení smlouvy činila dlužná částka celkem , částka, . Aktuální výše úrokové sazby dle úrokového lístku Banky činila 22,99 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Za období od postoupení pohledávky nebylo ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku ze strany žalovaného uhrazeno ničeho.2. Žalobkyně dne , datum, zaslala ke zdejšímu soudu podání, ve kterém shora uvedenou žalobu doplnila o skutková tvrzení, kdy uvedla, že po žalovaném požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, .3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , která byla uzavřena dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím karty, a to opakovaně. Žalovaný se oproti tomu zavázal splácet čerpaný úvěr včetně úroků a veškerých poplatků s tím, že minimální splátka měla činit 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,99 % a roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 34,09 %. Zúčtovací období byl kalendářní měsíc. Dále si strany sjednaly řadu poplatků, mimo jiné poplatek ve výši , částka, za zaslání každé upomínky nebo poplatek ve výši , částka, za přečerpání úvěrového rámce. Pro případ, že by žalovaný překročil úvěrový rámec nebo byl v prodlení s úhradou minimální splátky si strany sjednaly právo banky prohlásit jakékoli dluhy žalovaného vůči bance za ihned splatné, požádat žalovaného o okamžité splacení a rovněž ukončit smluvní vztah se žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému Upomínku – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne , datum, , ve které mu oznámila, že z důvodu prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dnů, úvěr k témuž dni zesplatnila a žalovaného vyzvala, aby svůj dluh uhradil do , datum, . Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného o postoupení pohledávky vyrozuměla dopisem ze dne , datum, . S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.9. Po právním hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně v souladu s ust. § 2395 o. z. smlouvu o revolvingovém úvěru, avšak porušil svou povinnost poskytnuté peněžní prostředky splácet řádně a včas. Žalovaný tak dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného úvěru částku ve výši , částka, , přičemž i přes výzvy žalobkyně a její právní předchůdkyně svůj dluh doposud neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru byl žalobkyni přiznán dohodnutý smluvní úrok 22,99 % pouze po dobu 90 dnů (za období od , datum, do , datum, ), poté byl žalobkyni přiznán úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 15 % ročně. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak byla žaloba co do úroku ve výši 7,99 % ročně, představující rozdíl mezi dohodnutým smluvním a zákonným úrokem, zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zaha