8 C 269/2024-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., a žalovaný dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutí peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému zaslány peněžní prostředky na bankovní účet dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostně na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, . Zápůjční úrokovou sazbu ve výši 40 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 4 136,73 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, . Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný toto žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když však s ohledem na nepřiměřeně vysoké protiplnění (poplatek ve výši , částka, ), které měl žalovaný povinnost dle uzavřené smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit, se jedná o absolutně neplatné právní jednání ve smyslu ustanovení § 580 o. z.8. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku vydat z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud pak žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, neuhradil ničeho, má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne , datum, , ve kterém stanovila žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu 3 dnů od doručení oznámení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky , částka, , úspěšnou byla pro částku , částka, . , částka, = 100 %, , částka, = 59,53 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 59,53 % = 40,47 %; 59,53 % - 40,47 % = 19,06 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí , částka, a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši , částka, a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši , částka, a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . 19,06 % z částky , částka, jest , částka, .10. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.