8 C 279/2024-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou, probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, avšak žalobkyně tuto smlouvu není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku ve výši , částka, , a to bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení.2. Dne , datum, zaslala žalobkyně zdejšímu soudu podání, ve kterém uvedla, že žalovaná na svůj dluh doposud uhradila částku ve výši , částka, . Na základě výše uvedeného proto žalobkyně navrhla, aby soud připustil změnu žaloby dle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to tak, že žalobkyně nadále požaduje po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.3. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud připustil změnu žaloby, a to tak, že žalobní petit nadále zní, že „žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.“4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní bylo zjištěno následující. Z výpisu z účtu , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, . Z tvrzení žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná toto nikterak nesporovala, má soud tuto skutečnost za prokázanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni, což zakládá její aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu.10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, , přičemž žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši , částka, . Žalovaná má tedy povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byla o toto plnění ze strany žalobkyně požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne , datum, označeným jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .12. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.13. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.