1 C 64/2025-60 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, ročního úroku ve výši 83,55 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , ročního úroku ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále registrem SOLUS a z nebankovního registru klientských informací. Smlouva byla žalované zaslána e-mailem. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její účet peněžní prostředky ve výši , částka, . K vyplacení došlo dne , datum, . Celkovou částku včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 83,55 % ročně se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem květnem 2023. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o bezúplatný odklad splátek, přičemž této žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek, tedy od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná však následně nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze celkem , hodnota, splátek v jejich plné výši ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Tím porušila své smluvní závazky. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v prodlení, žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na nové dlužné jistině částku , částka, (zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši , částka, a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ), na smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy částku , částka, , na nákladech v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, , na smluvní pokutě dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení žalované, počínaje dnem , datum, do zaplacení (tato je však požadována pouze k datu vyhotovení žaloby) ve výši , částka, , dále na úroku ve výši 83,55 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a na úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, a proto soud nařídil ústní jednání, kde žalobkyně na své podané žalobě setrvala, tak jak byla podána bez doplnění jakýchkoliv dalších tvrzení a s odkazem na důkazy již k žalobě přiložené, byť byla soudem ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena, že neunáší tvrzení o tom, že bylo oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k úhradě žalované skutečně doručeno, resp. že bylo žalované vůbec zasláno. K tomu advokátka žalobkyně pouze vyjádřila, že oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované zasláno prostřednictvím hybridní pošty a k tomu nejsou žádné doklady. Soudem bylo konstatováno, že za výzvu tak bude považována výzva předžalobní. Zároveň byla žalobkyně poučena, ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř., že věc by mohla být posouzena soudem jako bezdůvodné obohacení, tedy po právní stránce jinak. K tomu žalobkyně vyjádřila s tímto nesouhlas, neboť měla za to, že smlouva byla uzavřena platně a pokud soud shledává neplatnost zejména ve výši sjednaného úroku, měl by soud přiznat dva až čtyřnásobek běžné úrokové sazby. Bylo tak žádáno, aby bylo žalobě vyhověno.3. Žalovaná se v řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila, i přesto že měla doručení vykázáno do vlastních rukou dne , datum, .4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky a dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy (obojí ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku ve výši , částka, na 48 měsíců a žalovaná se zavázala splatit poskytnuté finanční prostředky spolu s ročním úrokem ve výši 83,55 % a poplatky ve formě splátek po , částka, měsíčně dle splátkového kalendáře. RPSN smlouvy činila bez pojištění 124,27 %, a dle dodatku č. , hodnota, ke smlouvě 126,13 %. Z občanského průkazu žalované, záznamu SOLUS, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, dokladů o příjmu žalované, hodnocení klienta a ze základních informací o klientovi je patrné, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Z předsmluvního formuláře, klientské karty, z oznámení o schválení úvěru a z informací pro klienta je zřejmý postup uzavření smlouvy, který je plně totožný s popsaným shora. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když smlouva byla na straně žalované podepsána jedinečným kódem č. , hodnota, . Rovněž dodatek č. , hodnota, ke smlouvě byl podepsán týmž jedinečným kódem. Dle dokladu o vyplacení úvěru, ověřeným soudem dotazem na , právnická osoba, ., byla částka ve výši , částka, žalobkyní dne , datum, vyplacena na účet č. , Anonymizováno, , kdy se skutečně jedná o účet žalované. Z žádosti dlužníka o sjednání splátkového kalendáře spolu s žádostí o posečkání, upraveného splátkového kalendáře a upraveného splátkového kalendáře po odkladu vzal soud za prokázané, že žalovaná žádala o bezúplatný odklad splátek, přičemž této žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek, tedy od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná však po tomto období ničeho neuhradila. Ze samotné žaloby vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku , částka, , a to v celkem , hodnota, splátkách ze dnů , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vždy ve výši , částka, . Výzvami k zaplacení byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla pak žalovaná téhož dne vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky včetně neuhrazených smluvních pokut a náhrady vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, . Oznámení o zesplatnění úvěru nebylo prokázáno, že bylo žalované odesláno či doručeno, a proto soud pojal předžalobní výzvu současně jako dopis oznamující tuto skutečnost.5. Shora popsaný skutkový stav byl soudem právně hodnocen následujícím způsobem: Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky pak odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. o elektronickém podpisu, účinný od , datum, , který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce účinné od , datum, (dále jen „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů.6. Podle článku 3 bodu 9 až 12 eIDAS se „ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený