11 C 2/2025-60 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností BNP Paribas , právnická osoba, SA a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobkyni.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, přičemž setrvala na žalobě, žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních služeb s tím, že ohledně produktů poskytovaných právním předchůdcem žalobkyně žalované budou uzavírány jednotlivé smlouvy. Smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě měla žalovaná čerpat částku , částka, dle žalobních tvrzení, však žalobkyně nedoložila, stejně tak i doklad o čerpání této částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobkyni.5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaná čerpala částku , částka, . Z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.